Jak mi znovu narostly křídla

6. ledna 2016 v 21:40 | Nobody |  Milý deníčku...
Po delší době je zase asi na čase se ozvat. Zase se toho tóólik změnilo!

Je to zvláštní, po rozchodu s Tommym jsem měla pocit že končí svět, a nebo že svět jde dál, akorát na mě zapomněl. Blbla jsem, bavila jsem se a dělala všechno v domnění, že mi to pomůže zapomenout. Když jsem si myslela, že je všechno dobrý, ukázalo se, že jsem vedle jak ta jedla a zase jsem dokázala probrečet celou noc.
Trvalo to rok a půl? Možná trochu dýl? Musim říct, že ze začátku to byla fakt síla. Člověk je připravenej na ledacos, ale nakonec stejně nikdy netuší předem, jak moc to bude bolet.
Víte co? Po dvou letech blbnutí a seznamování se a bůhvíčeho, po menším citovém omylu s Opem (musela jsem být asi hodně naštvaná, když jsem mu dala přezdívku jako opičce) po snahách dát se konečně dohromady se to možná i povedlo.

Jednoho obyčejného dne si mě na facebooku přidal jeden vn chalan Michal. Neznala jsem ho osobně, jen od vidění, z fotek z akcí kam jsem chodila, byl to zkrátka kamarád mých "kamarádů". A vždycky jsem si myslela, že je to namyšlenej šmejd. (Tady je zase to moje souzení dle obalu.) Na fotkách všude vypadal strašně přísně a tak celkově, prostě vážně nebudil dojem žádného štěňátka. Když mi přišla žádost, hlava mi to nebrala a ze zvědavosti jsem ho potvrdila. Zajímalo mě, co takovej "bad boy" chce od holky jako jsem já. Ovšem jsem vážně nijak nečekala že napíše. Ale napsal a řekněme, že nezněl jako úplnej zmetek. Konverzace nám nevázla, zněl vážně mile, je strašný, jak člověk soudí předem jen podle vzhledu, fů.
Když to zjistila kamarádka, co se baví se stejnýma lidma jako já, její reakce byla .. hm. Dost .., Hnusná? Nedokázala jsem najít správný výraz :D Když to zjistila, že mi píše bylo to něco ve stylu - "ten kokot?" Lekla jsem se, že o něm ví ňáký šílenosti a že jsem se ve vzhledu nespletla, okamžitě jsem se zeptala o co jde, ale odpovědí mi bylo "já nevim, vypadá tak" - AHA. Takže žádnou radu nad zlato jsem nedostala, žádný drb jsem se nedozvěděla, tak jsem to radši dál už nerozebírala.
Dohodli jsme se s Michalem, že pudem ven. Já vlastně ani nevim, co jsem čekala, byla jsem pořád poměrně špatná po Opovi, a on se zdál být fajn, dalo se s nim povídat, tak jsem sia si řekla, že za to nic nedám.

Sešli jsme se v čajovně, kam jsem EEEHMMM přišla o půl hodiny později kvůli výše zmíněné kamarádce. Až mi ho bylo líto. Když sme se sešli, vypadal fakt neškodně, byl miloučkej a držel si odstup.
Bydlí kousek ode mě a tak jsme po čajovně zavolali taxíka. Když přijel, stala se neskutečná maličkost která mi šíleně změnila pohled na věc, jsem fakt divná. Při nástupu do taxíku mi podržel dveře. Já nevim, jsem asi fakt divná, že mě u mladýho kluka ohromí podobná "maličkost", ale já si nepamatuju, že by to někdo udělal tak spontánně prostě :D Je to fakt kravina :D Ale mě to šíleně pomohlo, protože to bylo na strmym kopci s obrovskejma kočičíma hlavama a já měla podpatky.
Zkrátka - od tý doby jsem se na něj zas koukala úplně jinýma očima, našla sem v něm sympatie.

Šíleně to protahuju. Pak jsme měli dohodnutý další sraz - o kterém už mě teda informoval, že by to mohlo být rande. Ani tak jsem neodmítla. Šli jsme jíst, a nevím, jaká ďábelská síla mě donutila objednat si špagety. První rande a já si objednala jídlo, u kterýho se dá těžko nezaprasit.
Další schůzka už byla u něj doma. Koupila jsem kyblík křidýlek (ten véélkej) a doma jsme koukali na ňákej béčkovej horor. Mezi náma byla asi metrova mezera, až když jsem se bála a schovávala jsem se tak sme se SKORO přiblížili. :D
Každopádně ten večer proběhla naše první pusa a od tý doby to teď bereme, že to asi začalo. (Kadopádně mě zezačátku štvalo, že to bylo tak rychlý, v tom oťukáváním se a nedočkavym čekáním je přece jen nějaký to kouzlo.)

Pak jsme spolu šli na halloween, to bylo týden na to - kdy už jsme se spolu ukázali veřejně. Vypadlo z něj, že to semnou myslí vážně a že jsem jeho první Češka, což mě zarazilo, protože jsem byla doteď zvyklá asi zase na úplně jinej přístup aka "nikdo o nás nesmí vědět" a zároveň mě to šíleně zahřálo u srdíčka.
Svěřil se mi se vším, co se týkalo jeho minulosti a já jsem ho zděsila tou svojí, ani po tom to semnou nevzdal, důvěra mezi náma poněkud narostla.
Po halloweenu, kde jsem se teda poměrně dost nudila (vstup za 800, to se za nudu vyplatí co), jsme šli domů. Chudák se vzbudil vedle bývalý mořský víly, akorát šupiny se mi přes noc smazaly nejspíš do polštáře a zbylo mi zelený ucho, modrý obočí, polosmazaný linky a umělý řasy, který se už kráááásně odlepovaly. Ty řasy ho nejspíš nějak zlákaly a rozhodl se je mi sundat, akorát mi málem urval celý oční víčko, takže sem tam řvala jak želva. Společně s řasama mi sundal i velkou část linek takže jsem vypadala naprosto šíleně a do toho se mi udělalo špatně a na ňákou dobu jsem mu okupovala záchod.
Domů jsem se šla opláchnout a trochu upravit, měli jsme jít někam na oběd, bohužel - modrý oboči mi absolutně nešlo sundat, takže jsem mu dělala ostudu ještě takhle.

Nestěžoval si ani jednou, nic.

Teď jsou to už dva měsíce, a jeho spolubydlící už jsou na mě zvyklí, ví o mě jeho strejda, znám jeho sestřenici, všichni jeho kamarádi o mě taky vědí a absoltuně mu nevadí mít semnou fotku na facebooku, která se zobrazuje i u něj - tzn. zbytek rodiny se to buď už taky dozvěděl a nebo se to dozví velmi brzy.
Po Tommym docela rozdíl ne? (Třčitvrtě roku v naprostém utajení, zalhávání jeho kamarádům, a až po týhle době mě vzal mezi jednoho kamaráda a pár holek - ale k čemu to bylo, když jsme se pak stejně rozešli :))

Článek poměrně nezáživnej, jen zaznamenávám další obrovskou událost v mym životě.

Kluk co se za mě nestydí.
 


Komentáře

1 Rose Rose | 8. ledna 2016 v 21:04 | Reagovat

Teeda, tak to zní naprosto skvělě! To jsme za tebe strašně ráda! Ať vám to vydrží. ;) Vypadá to na fakt strašně fajn kluka.. nojo vzhled klame často a na řeči ostatních je občas nejlepší se vykašlat.:-)

2 Nobody Nobody | E-mail | Web | 9. ledna 2016 v 22:36 | Reagovat

[1]: děěěkuji

3 Marsi Marsi | Web | 20. ledna 2016 v 19:09 | Reagovat

Ženská, nějakou dobu jsem u tebe nic nečetla, ale vidím, že jsme pořád obě furt stejný. Přeju moc moc moc moc štěstí a lásky! :) Ať to klape!

4 hogreta hogreta | E-mail | Web | 29. ledna 2016 v 21:14 | Reagovat

Ani nevíš, jak moc ti to přeju :). Tak ať se daří a láska kvete i nadále!!! :)

5 K. K. | Web | 28. dubna 2016 v 13:06 | Reagovat

to je krásný :) přeju ti to, vypadá to na kluka snů :) každopádně dej vědět, jak pokračujete :)

6 Street view Street view | Web | Sobota v 5:26 | Reagovat

•    I really enjoy simply reading all of your weblogs. Simply wanted to inform you that you have people like me who appreciate your work. Definitely a great post. Hats off to you :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama