Akce ve stylu Čajna. Zase.

8. března 2015 v 23:24 | Nobody |  Milý deníčku...
Hele? To je fakt hrozný, vždyť já už články nadepisuju převážně podle národností, který jsou v článcích obsažený! I think I need some help.

Jarní prázdniny, každý den práce, ale přesto jedno menší pondělní rozptýlení. Jelikož v úterý jsem měla mít jediný den odpolední směnu, a Číňan zmíněný v minulém článku mě neustále naháněl, rozhodli jsme se udělat slezinu a jít se trošku pobavit. Jo, v pondělí.
Já, vysokej číňan, číňan překladatel a vytáhla jsem ještě slečnu z minulý akce, která vzala kamarádku. Tři holky, dva kluci. Nemějte obavy, genderově se to později vyrovná.
Abych vám všechny trošku přiblížila a nepsala o nich později jako o vysokym číňanovi, a tak dále, možná by se hodilo švihnout jim nějaký jména, přezdívky. Teď asi improvizuju.
Vysokej číňan, dejme tomu... No, se svět nezboří. Jie.
Číňan překladatel, hm .. Dan ? (jak se mi to sakra poprvý představoval....)
Jedna slečna - T., druhá slečna K.
Haha a máme to.

Tak jo. Sraz byl nějak v jedenáct u koně, slečny jsme (samozřejmě) přišly všechny pozdě, i když to domluvený nebylo, kluci byli pěkně zmrzlí. Kam jsme šli? Na metrooo!
Když jsme čekali, než vlak přijede, bylo to chvílema trošku trapný. Jie a já jsme byli v podstatě za pár (eh), my neříkali ani ťuk, holky se s klukama taky neznaly, takže to bylo taky trošku slabší a z těch dvou čajnýs byl vlastně schopnej mluvit česky jen Dan. Jie čuměl furt do mobilu a my holky jsme se pokoušely nějakym způsobem bavit aspoň s Danem, tudíž konverzace mezi mnou a Jie - nic nic nic.
Po chvíli se na nás Dan dívá, jak stojíme vedle sebe, já zoufalej výraz stylu "ať neni podobná trapárna celý večer", Jie stále telefon v ruce... Sraz byl v podstatě kvuli NÁM, neobešlo se to bez poznámky "co je s váma, sakra". Hm.
A kam sme jeli? Na staroměstskou! A co tam? ZLATÝ STROM. Já nevim, kolik pražáků a nepražáků tohle bude číst, takže nevím kdo zná a kdo ne, tak aby bylo jasno, Zlatý strom je klub v podstatě hned naproti Karlovu mostu (ten už by měl znát každý, haha).
Ovšem než jsme se od metra dostali ke klubu, málem jsme zmrzli a když jsme tam došli, vypadali jsme pomalu jak vodníci. Chytnul nás menší deštík, naštěstí žádnej slejvák, ale když se zkombinoval s tim odpornym, silnym a ledovym větrem, byl to fakt boj.
Vešli jsme tam, já jsem tam byla jako jediná poprvé, všichni někam zmizeli, ovšem kontrola mých kabelek (jo, noste si dvě kabelky jak dementi - ve velký nahradní boty a malá kabelka, v malý kabelce zbytek, mám ve zvyku velkou kabelku dávat do šatny, hihi) a dál jsem nevěděla moc kudy kam. Dolů? Nebo rovně? Vzhledem k tomu, že život nikdy neni jednoduchý, bylo mi jasný, že asi budu muset nějak zvládnout ty schody dolů... S těma podpatkama co jsem měla, docela bojovka, ale tradá, zvládla jsem to, a když jsem sešla dolů, už to byla jen improvizace. Dalších několik možností kudy kam. Sakra. Zvolila jsem záchody. A zvolila jsem správně! Potkala jsem se tam s holkama a když jsme vyšli, vyšli i kluci. Uf. Neztratila jsem se.
Pak už to byla pohodička, všichni jsme se usadili, Jie, samozřejmě vedle mě a už to pomalu začínalo. Objednala se vodka. Flaška a redbully. Jo a K. si objednala čaj. V KLUBU SI OBJEDNALA ČAJ, to bylo taaaaaak roztomiloučkýýýý.
Hráli sme ňákou hru, nevim co to bylo zač, něco s rukama, na palici, ale co. Hrajeme, hrajeme a přichází Chen a tudíž už jsme genderově vyrovnaní. A Chen přináší novou hru a to karty a piráta v sudu do kterýho se strkaj nože. Komu pirát při zasunutí (oohohoh to zní tak.. no nic, pokračujeme) vyskočí, ten pije. Easy, ale nezabaví to na dlouho. Další flaška (a další čaj) je na stole a myslim, že už začínáme bejt všichni docela v pohodě, Jie už se tolik nestydí a dává mi ruku na koleno, je to docela prča, selfie sem, selfie tam.
Dál už nic záživnýho. Prostě sme chlastali, tančili, hráli karty a fotili se. Ve velkym.

Domů jsem dorazila asi tak. Fu já nevim. Ve čtyři ráno?
V práci mi bylo extrémně špatně a málem jsem tu směnu nepřežila. Vedoucí se mi smál, protože mu to bylo jasný a já do sebe lila na střídačku kolu s vodou. (Kolu páč jsem měla ňákou chuť na trochu sladkýho, a potřebovala jsem trochu tý energie, noo.)

PS, jak někdo může pít kolu na žízeň. Nic nechutnějšího snad neexistuje. Ble. Zlatá voda.

A vzhledem k tomu, že bych byla ráda, aby byl aspoň jeden článek tematicky sjedocenej, nebudu sem psát jaký další kraviny se děly a neděly zbylý dny, protože to stejnak neni nic záživnýho.
Dobrou s kobrou!
 


Komentáře

1 hogreta hogreta | E-mail | Web | 9. března 2015 v 15:18 | Reagovat

Hmmm, taky patřím k těm, kteří, když už někam za uherský rok jdou, si v baru objednají čaj :-D. Takže tvé kamarádce naprosto rozumím :-D.
Ne, že bych nepila alkohol, ale moc nepiju tvrdý alkohol - to já mám raději vínečko, martiny a tak. A v baru je to na mě docela (no, docela dost) drahé. Takže většinou, když piju, tak piju doma s mamkou u seriálu :-D.

Tak ale vidím, že i když byly tvé jarní prázdniny v pracovním duchu, stejně sis je dokázala užít :).

2 agresivni agresivni | Web | 9. března 2015 v 18:57 | Reagovat

Já si dávám v klubu taky čaaaj :D nebo džus do půl litru s vodou :D

3 Andy Andy | E-mail | Web | 10. března 2015 v 19:31 | Reagovat

[1]: no ono to vyznělo asi špatně, ona pila a ne málo, ale stejně ten čaj nás všechny pobavil :-D

4 Drápek Drápek | Web | 12. března 2015 v 10:10 | Reagovat

Já když někam vyrážíme s partou, tak začínám taky, a dlouho jsem, na džusu nebo vodě. Jelikož se rychle opiju, tak začínám rumem s kolou třeba o půlnoci. Pak už to sviští tak rychle, že jsem jednou jela nonstop a našla se až ve škole při předposlední hodině. :D
Ale moc se mi líbí tvůj styl myšlení, že se s ničím nepářeš a máš svůj názor. TEČKA! :D

5 Andy Andy | E-mail | Web | 12. března 2015 v 22:48 | Reagovat

[4]: jééé, to já taky nikdy nic nevydržim, akorát my vždycky hrajeme ňáký stupidní hry kdy prostě zapíjet prohru džusem není povoleno -_- nesnášim hry na pití, fakt.
Ježiiiš, to dokáže potěšit, když někdo řekne něco takovýhooo, že se s ničim nepářu a mám svůj názor a jůů, zekujííí

6 K. K. | Web | 2. dubna 2015 v 23:22 | Reagovat

Jsem taky zvyklá na to, že většina normálních lidí kolem mě na akcích začíná pít něco naprosto slaboučkýho, potažmo nealko a postupně během večera pijí tvrdší a tvrdší. Já to dělám naprosto naopak. Hned na rozjezd si dám něco fakt silnýho a pak už většinou piju jen slabší alkohol. Dělám to tak proto, že mi dlouho trvá, než se dostanu do nálady a tvrdý panák mě do ní dostane okamžitě. Potom už mi stačí jen si udržovat hladinku. A nehledě na to, že potom nevydržím pít tolik silného a tudíž taky utratím míň. :-D

7 Andy Andy | E-mail | Web | 3. dubna 2015 v 11:19 | Reagovat

[6]: to já jsem zjistila, že když chci okamžitě nakopnout, mám prostě smůlu, většinou mi ani dvojitej panák nic neprovede, působí to na mě až za ňákou dobu. :-( Naopak se mi docela osvědčilo martini! Poměrně rychle se dostanu do stavu do jakýho chci a snad se mi ještě ani nestalo, abych se dostala právě do stavu do jakýho nechci (což se třeba u vodky říct nedá, že :-D ) jen snad jednou jedinkrát se mi po něm nějak rychle motal jazyk :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama