Trošku víc international

22. února 2015 v 22:45 | Nobody |  Milý deníčku...
Hola amigos! Dlouho jsem se neozvala - pekelně dlouho.. Ale má to jeden prostý důvod. Já jsem zkrátka od Novýho roku vůbec nikde nebyla a vůbec nic se nedělo, jen jeden obrovskej sterotyp: škola, práce, škola druhá práce, škola, skupina, práce práce práce práce práááce blééééé!
Takže asi tak.
Ale snad od ledna jsem věděla, že 21. února v Praze vystoupí další můj oblíbený zpěvák - Hoang Ton. Byla jsem od začátku domluvená s kámšem Linhem, že tam prostě na 100% půjdeme spolu. A tak jsem se podle toho taky zařizovala. Počítala jsem s tím večerem a těšila jsem se jak blecha. Nakoupila jsem si nový oblečení, kompletně nový outfit, zařídila jsem se podle toho v práci - musela jsem si zrušit nedělní ranní směnu a pak už jsem jen čekala, až ten večer příjde!
Tramtaradá, najednou je 21. února, odpoledne, já mám po tréningu a co se nestane? Linh neví, jestli půjde. Great. Začíná se nademnou tvořit černý mrak, padat na mě nálada a vraždění a co se neděje dál? Linh to ruší ! Paráda, můj vztek a zoufalost se mění v slzy, jsem jak malý mimčo, naprosto zoufalá, že příjdu o dalšího zpěváka, na kterýho jsem měla jít s Linhem. Haha, dobrý co ?
Uklidnila jsem se, skákla jsem do sprchy a řekla jsem si, že si večer užiju ještě víc. Konala se ještě jedna akce - od AsianStylu, kousek od mýho bydliště, navíc 100% že tam bude spousta lidí, co znám.
Dala jsem si záležet s makeupem, nasadila zvětšující čočky, dojela jsem si vybrat peníze a na mých nejúžasnějších podpatcích jsem razila směr klub RADOST. (Co bych si nevzala podpatky, když mě neomezuje výška žádnýho kluka, žejo)
Sebejistá jak nikdy, píše mi kamarád, že na mě počká u vchodu, ouky douky. Hned u vstupu kámoš co jsem dlouho neviděla. "Ahojky," zdravim ho. Pozdraví mě nejistě nazpátek.. Za tři vteřiny vyhrkne moje jméno. "Vůbec bych tě nepoznal!" Z tónu jakym to řekl a z jeho pohledu zkrátka usuzuju, že mi to sluší, usměju se, dostanu dárkový vouchery, dospěláckou pásku na ruku (poprvý od mých 18 jsem někde kde po mě chtěj občanku, huuuuu) a já jdu dál.

V šatně je pani příjemná jak střep zapíchnutej v zadku (podle čeho soudim? podle střepu zapíchnutýho v zadku, i s tim byla větší sranda, trust me) , ale ignoruju to, odkládam si bundu a kabelku s náhradní obuví, vytahuju menší krásnou kabelku tak akorát do klubu a jdu dál. Potkávám holky ze skupiny, seznamuju je s kámošem, kamarád mě zas seznamuje s jeho kamarádkama, objednávám si moje oblíbený pití - martini a mám v plánu se pěkně zlískat a večer si užít jak nikdy.
Přebíhám mezi kámošem K. a holkama ze skupiny, piju jednu skleničku za druhou, seznamuju se s kamarádkama od holek a kňouram, jak tam nejsou žádný hezký kluci.
Piju dál, klub se začíná zalidňovat. Kolem mě projde Duy, dva Kyrgyzstánci co znám už strašnou dobu, jeden číňan co jsem asi před rokem omylem vytáhla s náma mezi vietnamce, vietnamec Michal co znám ze Silvestra, Jackie, Ozzy, Toan, Tuan, JJ, Roman, Viet, přichází koreec Yoon s korejcem se kterým mě seznámil posledně, a pozor - shnilá třešnička na dortu: LeiLei.
Se všema se zdravim, objímám, pusa na tvář, úsměv sem, úměv tam, mam super náladu, sluší mi to, tancuju si, Yoon mě zve na drink, hned vedle mě si stoupá Viet, snad nejhezčí Vietnamec co jsem kdy potkala, říká, že posledně jsem mu připadala nižší, a já si uvědomuju,že mam ty ohromný podpatky a on neni oproti mě nijak menší nýbrž je tak akorát, slintam, nenápadně abych neurazila Yoona vedle, zatim vysvětluju změnu výšky odminula, holt, 11 centimetrů dělá divy, snažim se koukat na obě strany a jsem trochu bezradná. Na(ne?)štěstí Viet odchází a já se dál bavim s Korejcem co umí česky a s krejcem co česky neumí. Seznamuju je s holčinou ze skupiny, třeba se jim bude líbit, navíc ovládá krejštinu.

Holky mi vyčítaj že všechny znám, já kňouram že tam je LeiLei, ale přes to všechno se úžasně bavim, jsem na parketu s Yoonem a jeho kámošem, přichází Viet a Mei, pak se začíná projevovat namol ožralej Duy, co nejdřív netuší kdo sem, tak po tom, co jsem mu řekla že je ožralej blbec a že jsem jeho máma mě začal objímat a kňourat že se mu nikdy neozvu a že se za něj stydim, pak mě kompletně celou zleje pivem, znovu mu řikam že je to blbec, vietnamci kolem se strašně chlámou jak jsem z něj na nervy a nakonec to vyvrcholí tim že mě dotáhne silou na parket, kde chce předvádět svojí úžasnou sílu, kterou sice má, ale je ožralej, takže mě zvedne a spadne semnou. Ostatní Vietnamci mě zvedaj, a já se snažim zmizet Duyimu z dohledu a jdu si sušit vlasy.
Přezouvám se do svých tenisek, už mě bolej tlapky..
Celej večer kolem mě chodil ooobrovksej, tak 190 cm vysokej pěknej asiat. Oční kontakt byl pokaždý, pokaždý hodil sexy/cute face, pokaždý pokaždý pokaždý, blééé. Pak jsem se šla mrknout jen kdo sedí ve vedlejší místnosti, nahoře sedí právě onen vysoký, pohledný, roztomilý a sympatický asiat, mává směrem ke mě. Mam posunutu čočku, blbě vidim, nevim jestli mává na mě, ale mávám mu taky a mizim pro jistotu, že by mával někomu vedlě mě.
Za chvíli ke mě příjde on s ještě jednim klučinou.

"Můj kamarád se ptá, jestli bys s nim nešla tancovat, ale neumí moc česky." Můj sebejistý look je uplně v háji, já jsem rudá až na zadku, culim se a jsem v koncích. Vysoukala jsem ze sebe ahoj na kamaráda a Ni hao na vysokýho hezouna, a řekla jsem, že teď se mi tancovat nechce, že jsem byla a že pudu za chvíli. Kamarád, jménem Dan to hezounovi překládá do čínštiny. Ajaj. To vypadá na zajímavej večer, protože se zdálo, že neumí česky ani PRD. Odkývali to a berou mě teda ke svojí Číský partě. Začínám bejt nervní, mezi číňanama jsem byla naposledy s Leileiem a moje čínský znalosti jsou furt na nule. (když teda nepočítám tu větu "chce se mi zvracet")

Díkybohu si všímám že u stolu je ještě jedna češka, je to slečna se kterou jsem se bavila na záchodech a vlastně se trochu známe už od minulý akce. UF. Tak tam tak sedim, vedle vysokýho hezouna a vedle brejlatýho Dana, kterej byl tak laskav a překládal nám. Vysokej hezoun mi donese džus a pak tam tak sedim a jsem fakt v háji. My si povídat nějak nejsme schopní, naštěstí číňani kolem česky uměli.
Nakonec teda s hezounem končíme na tom parketě, aby se neřeklo, JJ už na mě hází face s kolika klukama že se tam jak hodlám bavit.
Bohužel, bohudík jsem z 95% absolutně střízlivá, takže veškerý jeho pokusy o nějaký to líbání provokativně odmítám, ale naknec si přece jen malou hubičku ulovil. Ale když říkám malou hubičku, mám na mysli malou hubičku, žádný voblizování mandlí, blé.
Táhne mě za ruku zase do tý "čínský části," ovšem malá změna, tentokrát je tam i Leilei. A oni se znaj.
Mam chuť se propadnout, zastřelit jeho i sebe a zmizet. Grr.

Nebudu to protahovat. S holkama jsme dostaly další nabídky na vystupování, mě si teď na faceboku a na WeChatu (kterej jsem simusela stáhnout vzhledem k hezounovejm jazykovejm kombům - aka může psát čínsky a mě se to přeloží a já píšu česky a jemu se to taky přeloží. super věcička.) přidávaj samí číňani a už se v tom fakt fakt ztrácim.

Prohlídla jsem si voucher co jsem dostala a je na něm Leilei a jeho nová restaurace - BEZVA, fakt mi musí lézt furt na oči.

Večer mi psal bývalej, Tommy. Že prej jak je možný že mě nevidí na party. Mojí odpovědí bylo selfiečko s hezounem a nazdar bazar.
Dneska jsem zjistila, že prej tam šel, aby mě překvapil.

Fňuk.






***OHMYFUCKINGOSH-právě.mi.napsal.leilei..........
 


Komentáře

1 Simix Simix | Web | 23. února 2015 v 18:49 | Reagovat

Tak to jsi dobrá, že jsi zvládala školu i práce.
Hoang Ton... tak toho neznám.
Je škoda, že ten koncert nevyšel, ale tak jses dostala jinam :)
Já nic nestíhám,  a to mám vlastně jen školu ... a pak nějaké další menší povinnosti... takže nikam nechodím.
Věta chce se mi zvracet.. dobrý no :D
Docela sis to užila koukám :)

2 hogreta hogreta | E-mail | Web | 26. února 2015 v 21:55 | Reagovat

Tak to jsem ráda, že když už večer tak špatně začal, tak že sis to nakonec užila a dopadlo to dobře :). Už jsem shlédla i pár fotek na facebooku asianstyle.cz a musím říct, že ti to slušelo:).

A jak to máš s čínštinou, učíš se jí? Jak ti to jde? A nebo zůstáváš věrná vietnamštině? Nebo obojí? A neplete se ti to všechno dohromady? :-D (kor, když jsou to oba tónové jazyky.... já jsem schopná dohromady plantat i vietnamštinu s angličtinou a ruštinou, což je zajímavé, neboť tyhle jazyky se sobě fakt vzájemně nepodobají:-D).

Vždycky tvé články moc ráda čtu, protože jsou takové bezprostřední a čtivé. Tak doufám, že další článek bude dřív, než za měsíc :-D . Klidně nám napiš nějakou blbost, ale určitě se zase brzo ozvi :)

3 Andy Andy | E-mail | Web | 28. února 2015 v 13:02 | Reagovat

[2]: uuff.. zrovna od asianstylu na něch fotkách uplně nejlíp nevypadám :-D ale děkuju :-D :-D a normální fotku z večera snad asi ani nemám, škoda škoda. :-D
Helé, s čínštinou to mám tak.. jakože.. hm,.. umim zájmena já a ty... umim pár frází..(pár milostných frází, je mi zima, jsem unavená, chce se mi zvracet :-D ) ale zatim si to do hlavy moc nervu... naučila jsem se nově akorát "ty seš velkej blázen" ale nebudu se tim zatěžovat :-D (i když mi teď píšou převážně číňani :-D nevazí)
a abych pravdu řekla, teď kašlu odporně i na vietnamštinu, protože mám hrozně moc věcí co musim a ve škole prospěch neni uplně top, takže se snažim aspoň abych neprolítla... Věnovat se jí budu na 300% když se dostanu na vejšku, na tu Vietnamistiku ^^ to do toho budu dávat všechno.. A nebo zkrátka po střední! :-D
jinak obecně, do čínštiny se mi spíš motá vietnamština, protože mám zafixovanou vietnamskou výslovnost a absolutně nejsem schopná imitovat vietnamskej přízvuk a fakt mě to štve, protože když už se něco učim, chci aby to i nějak ZNĚLO.. :/ :D ale vietnamština je u mě pořád na prvním místě, takže hlavně že nemotam vietnamštinu kvuli čínštině, to by yblo horší :-) uvidíme časem hihi
Achjoo, ty seš tak milá, a já mám spíš pocit že to jsou jen bláboly co baví jen mě :-D děkuju!
ps, nechci psát o ničem, takže radši píšu míň, než abych psala o tom jak jsem se měla ve škole a v práci :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama