Komentáře

1 Beáta Beáta | E-mail | Web | 9. února 2014 v 13:08 | Reagovat

Nemyslím, že by s Tebou bylo něco v nepořádku.. Je někdy zkrátka nefungujeme tak, jak bychom chtěli. Chápu to. Myslím, že mě ve velmi dohledné době čeká něco podobného, něco ve smyslu: ,,ty se mnou nejsi šťastná?".

2 Andy Andy | E-mail | Web | 9. února 2014 v 13:16 | Reagovat

[1]: Nejhorší je, že dost často používaj tuhle větu, nebo věci ve stylu "nejsem pro tebe dost dobrej", nebo již výše zmíněné, "nemůžu ti dát to, co chceš" a nebo i "myslim že je ti líp beze mě" když jsou oni sami s něčím nespokojení, jen nemaj sílu to říct.. Anyways, budu ti přát hodně štěstí!

3 M. M. | 9. února 2014 v 20:51 | Reagovat

presne ty samy vety, dva tydny pauza a pak na muj natlak (zoufaly prosby aneb to nejhorsi, co jsem vubec mohla udelat) definitivni konec, tak nejak se mi asi i ulevilo, uz jsem se nemusela dal uzirat, byla to hotova vec... po dalsim tydnu se sam vratil zpet, omlouval se, premluvil me, ze to jeste zkusime, ze to byla chyba... jo ten pulrok pak byl peknej, ale nakonec to dopadlo uplne stejne, nevedel co chce a "nebyl pro me dost dobrej"... alespon pouceni pro priste, dvakrat do stejny reky nelezt :/

4 Andy Andy | E-mail | Web | 9. února 2014 v 20:54 | Reagovat

[3]: ajaj to neni moc světlej pohled na věc - zase, slýcham samý podobný negativa, mám trošku strach, achjo.

5 hogreta hogreta | E-mail | Web | 9. února 2014 v 21:34 | Reagovat

To je smutny clanek:-(... Nemyslim si, ze jsi nejaka divna, naopak si myslim, ze jsi uplne normalni - uplne normalne zklamana a nestastna. Budu ti drzet palce, aby to brzo preslo - nejlepe tak, abyste se zase dali dohromady:-). Ja verim tomu, ze pauza muze byt uzitecna, pokud oba sami pto sebe dokazete zhodnotit vas vzah a uvedomit si, v cem je chyba. Presne jak jsi rekla,ve vzahu jsou lide dva - a urcite mate oba dva neco, co si musite uvedomit a co musite zmenit. Pokud pri pauze nic nezmenite - ale ne jen tak naoko, ale opravdu, vnitrne, doopravdy - pak by i kdybyste se dali dohromady, tak by to skoncilo stejne. Ta pauza vas proste musi nekam posunout, musi ve vas obou neco zmenit. Pak to muze dopadnout dobre :-).

Neznam te, ale z tvych clanku mam pocit, ze u tebe se musi zmenit hlavne jedna vec - a to ta, ze musis zacit verit, ze te nekdo dokaze milovat stejne, jako ty milujes jeho. Zni to divne, ale ja mam u tebe opravdu pocit, ze ty vnitrne neveris, ze te ma rad. Prilis se zabyvas tim, jestli nema jinou, ale vubec si nepripoustis, ze by te treba mohl milovat tak, ze by na zadnou jinou nemel pomysleni.  Nechapu, proc tomu neveris. Pritom pusobis jako moc fajn holka, jsi chytra, hezka - nevidim jediny duvod, proc by te nemohl milovat tak, jak ho milijes ty. A verim tomu, ze se ted taky trapi.

Proto pauzu vyuzijte a zmente smysleni o sobe i o vasem vztahu. Pokud to udelate, tak verim, ze to nakonec vsechno dobre dopadne :-) drzim palce!

6 Andy Andy | E-mail | Web | 9. února 2014 v 22:04 | Reagovat

[5]: když jsem četla tvůj komentář, v hlavě to bylo samý COŽE COŽE COŽE? Vážně nechápu, NECHÁPU, jak je to možný, ale odhadla jsi to naprosto, ale naprosto přesně, jenže se bojim, že tenhle problém budu mít i dál, bojim se komukoliv důvěřovat obzvlášť co se týče mě.. shit happens, ale je to tak, v každym případě tvůj komentář - zase (nechápu jak to dělá) je prostě inteligentní a má hlavu a patu, zkusim si z něj zase něco odnést. 8-O

7 hogreta hogreta | E-mail | Web | 12. února 2014 v 13:08 | Reagovat

[6]: Nenech se ovládat strachem. Jasně, když někomu důvěřujeme, může se stát, že nás zradí a pak to bude bolet. Ale taky se to stát nemusí (proto je lepší to řešit, až když se to opravdu stane a netrápit se dopředu). Raději budu riskovat, poznám lásku plnou důvěry a pak se zklamu a nechám si ublížit, než abych si sice nenechala ublížit, ale takovou lásku bych nepoznala. Ten pocit, že člověk může někomu věřit a může se na něho 100% spolehnout - to je jako zbavit se obrovského šutru někde uvnitř hrudníku. O to těžší samozřejmě bude, když tam ten šutr později někdo zase vrátí (a když bude ještě o něco těžší), ale za ten pocit lehkosti, i kdyby měl trvat jen chviličku, to prostě stojí:).

Jééj, jak to tak po sobě čtu - zase filozofuju, ach jo:-D. Ber mě s rezervou:).

A co jinak, jak to zatím zvládáš? Cítíš se už líp? Změnilo se něco od té doby, co jsi napsala tento článek?

8 Andy Andy | E-mail | Web | 12. února 2014 v 15:31 | Reagovat

[7]: ano, změnilo, přesně jak jsem očekávala, tak nějak nejsem schopná dokopat se a napsat článek, hlavně netušim, kdo by to furt četl, ale oficiálně jsem nezadaná, ikdyž mám v hlavě bordel, ale cítím se líp, protože už vím na čem jsem, to ta nevědomost mě vraždila.. jasně, jsem z toho celkem dost v háji, ale nečekám nedočkavě a naivně na to, až se k sobě vrátíme (ehhh, možná trochu ale .. fň no to je jedno celkem).. prostě se cítím relativně dobře, jakože - mohlo by být hůř.. nedokážu to moc popsat)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.