Můj druhý Silvestr mezi Vietnamci

2. ledna 2014 v 14:09 | Andy |  Milý deníčku...
Aneb jak na Nový rok tak po celý rok? Ano prosím!

Chtěla bych začít Vánoci co jsme si opožděně s přítelem udělali. Plánovala jsem si to několik měsíců.
Ten den přítel přijel, neviděli jsme se dýl jak týden a za tu dobu jsme se dost hádali, měla jsem z toho proto nervy.

Přijela jsem k němu, nesmírně zmrzlá, s taštičkou v ruce, on že prý udělá Bun cha, aneb moje nejoblíbenější jídlo. Stála jsem opřená o rám dveří, podívala se na něj - ta bordeaux košile mu fakt sekne.
V ten moment jsem málem omdlela. Vždyť já jsem doma zapomněla hlavní dárek!!! Okamžitě jsem se oblíkla, vzala taštičku plnou překvapení s sebou, aby nešmíroval a čekala mě další mrazivá půlhodinová cesta domů a půlhodinová cesta zpátky k němu. Byla jsem na sebe neskutečně naštvaná, jak můžu bejt takový tele..
Za hodinu jsem konečně dojela se vším všudy, hladová jak vlk. Kabelku i dvě tašky jsem švihla do koupelny a šli jsme jíst a pak jsme sledovali American Horror Story. On už byl nedočkavej, netušil však, že potřebuju dost času na přípravu, řekla jsem, že si jen skočím do koupelny pro dárky.
Vlezla jsem do koupelny, zamkla jsem se. Byla jsem nervózní, v hlavě to vypadalo líp, snáz.



Prvně jsem otevřela tašku pro kterou jsem se vracela. Košile pro něj. Honem jsem začala odendavat špendlíky a všechno možný. Pak jsem si na sebe vzala nový spodní prádlo. Natáhla jsem samodržící vysoký punčočky (podvazky? prostě vysoký punčošky fakt se v tomhle příslušenství nevyznám), na jednu nohu jsem ještě natáhla rudý podvazek (už!) s mašličkama. V ten moment řval Tommy ,,broučku? všechno v pořádku?" V koupelně už jsem byla 15 minut (rozbalování všech těch serepetiček nebyla žádná sranda, hlavně ty špendlíky v košili :D)
Natáhla jsem na sebe košili. Vytáhla jsem nůžky a rudou stuhu, kterou jsem si ovázala kolem pasu a zavázala jsem si mašličku. Nervíčky pracovaly, najednou mi ten dárek přišel až moc.
Vzala jsem taštičku s dalšími dvěma dárky a šla jsem. Nervózní až za hrob.
Vešla jsem do pokoje, z jeho obličeje byl znát neskrývaný úžas a překvapení. ,,Broučku!"
Pak jsme se začali oba smát.
Podotknu že já jsem za Vánoce utratila asi tak 7x víc než on :D Dostala jsem knížku - a ještě jsem jí už četla. :D Ale i tak mám radost, nevadí mi to.

A teď k Silvestru!
Na naše "Vánoce" 30.12. jsem tam přespala. On si chtěl ještě 31. skočit ke kadeřníkovi, tak jsem jela domů, kde jsem se konečně odlíčila a nic jsem nedělala do večera. Pak jsem se začala připravovat na Silvestra.
Prozradil mi, že mě představí! Vietnamskýmu kámošovi! Byla jsem nervózní! Po devíti mesících mě konečně seznámí s někým, s kým se vídá! Netušíte, jak moc to pro mě znamenalo po takové době, co sjem byla jen tajemstvím. Musela jsem vypadat dobře, nesměla jsem udělat ostudu.
Vlasy už si nežehlím, protože je mám zničený, ale ten den byl pro mě výjmečný a já nevěděla co s vlasama. Umýt vlasy jsem už nestíhala, tak jsem po koupeli na hlavu vysypala velké množství dětského pudru (netušim jak mě napadlo použít to místo suchého šampónu, haha) a nechala vstřebávat. Pak jsem šáhla po bezoplachovém kondicionéru a po dlouhé době jsem zapojila svojí dávnou přítelkyni - aneb žehličku na vlasy. Žehlila jsem pečlivě, pramínek po pramínku.
Překvapilo mě, jak bych měla dlouhý vlasy, kdybych nebyla přírodní ovce.
Přípravy mi trvaly přibližně dvě hodiny - nechápu, běžně jsem za 15 minut namalovaná, oblečená a připravená jít, ale nic mic nešlo, se všim jsem se hodně patlala.
S výsledkem jsem byla spokojená. Ještě jsem nalíčila sestru, která opilá přišla a div se mi nerozbrečela že chce vypadat dobře a pak jsme spolu vyrazily, měly jsme společnou cestu.
Došla jsem k němu před barák, kam mě pustil jeho soused se slovy "Kampak?" Doufám, že to nebyl soused od vedle z bytu, hm.

Šli jsme se najíst do Grosseta. Dala jsem si zmenšenou Hawai pizzu a k tomu Cinzano Bianco, protože Martini Bianco neměli - mladý číšník mě však uklidnil, že v tom prý není téměř žádný rozdíl. Tommy si dal Grosseto pizzu a červený víno, ani už nevim jaký.
Přecpali jsme se k prasknutí a pak už jsme jen šli ke kamarádovi do obchodu v centru.
Všude kolem nás hromady cizinců, všude bouchaly petardy, zrychlili jsme tempo, oba jsme se vždycky lekli a už jsme chtěli být v teplém a bezpečném obchodě.
Dorazili jsme tam. Byl tam jeho kamarád a kamarádova přítelkyně. Po chvíli, co jsme tam s Tommym byli, do obchodu vešla slečnas přítelem. Byla to moje kamarádka! Tak jsme se popovídaly.
Pak jsem si v klidu sedla v obchodě na schody a sledovala zákazníky a poslouchala vietnamštinu. Tommy mi donesl Cosmopolitan. To, co pijou v Sexu ve městě! Strašně mě zajímalo jak to chutná. Je to jako sladká limonádka, mňam.
Do obchodu dorazili další Vietnamci, přinesli nějakou větev pro štěstí. Jednu jsme měli jít odnést do dalšího obchodu - šel Tommy, já a slečna majitele obchodu aneb Ngoc.
Když jsme byli před obchodem, kolem mě prošel Ibi. Skočil mi kolem krku, Tommy nechápavě koukal. Museli jsme běžet, půlnoc se blížila!
Do obchodu dorazil dalšího Tommyho kámoš.. Se sympatickou Vietnamkou. Vzhledem k tomu, že Ngoc neumí moc česky a i tak nevypadala že by se jí semnou nějak chtělo povídat, měla jsem radost, když si semnou sympatická Vietnamka začala povídat sama od sebe. Jmenovala se Trang a byla jen o rok starší než já. Ona měla radost, že konečně nebyla nejmladší a já měla radost že tam byl konečně někdo v mém věku! Vážně sme si hodně rozuměli a Tommy na se na mě posměvačně culil, protože jsem mu říkala že většinu Vietnamek nemám ráda. Tahle byla od pohledu fajn!
O půlnoci kluci pouštěli petardy před obchodem a my s Trang sme si povídaly na schodech, obě to moc nemáme rády.

Chvíli po půlnoci do obchodu vešel nějaký mulat. Kouknu před obhod - Zase IBI! Chytli jsme už záchvat smíchu, zase mě objal a seznámila jsem ho s Tommym. Ibiho skupinka začala kempit taky před obchodem, byla sranda, spoustu lidí.
Někteří Vietnamci společně s Trang pak jeli do Sasazu. Přemlouvli nás ať jedem taky, ale vstup 700,-? Tommy by i šel, ale mě to bylo prostě blbý. Tak jsme byli jetě chvíli v obchodě a pak mě přemluvil k tomu, jít do Starskyho. Je to přesně rok a kousek, co jsem se zapřísáhla že tam nevlezu, ani jsem nemrkla a už jsme stáli ve frontě, kde jsem potkala Jindru a jeho slečnu Míšu. Další překvápko, ti už mě dopřekecali.
Vevnitř narváno, nesnášim to tam. Nebudu vypisovat nic extra, snad jen můžu vyjmenovat koho jsem tam potkala, cítila jsem se jakobych znala polovinu klubu.
Začalo to tedy Jindrou a Míšou, pokračovalo to Davidem, Markem 1, Markem 2, přes Markétu a Dáňu, znova Ibi - už jsme smíchy brečeli, Ibiho kámoši a když jsme dole seděli a popíjeli drinky, všimla jsem si, že naproti mě sedí můj spolužák ze třídy - takovej ten typ, do kterýho by ste neřekli že někdy mluví, natož kalí! Vedle něj seděl další kluk ze školy. Šla jsem je pozdravit. Kuba (ten ze třídy) mi řekl, že mě představí vietnamskýmu kámošovi, šla jsem si teda sednout. Sedim, vedle u stolu holka ze školy. Krátkej pohled z očí do očí, který symbolizoval - tebe znám a tebe zdravit nebudu. Ignor, nemáme se rády. Sedim, sedim a ke stolu s Kubou přiběhne další spolužák ze třídy, podobnej typ, až na to že ten mluví až moc. Už jsem nevěřila vlastním očím, bylo to moc šílený.
Kuba mě nakonec představil drobounkému Vietnamci a nám s Tommym už začínalo být horko.
Šli jsme si dvakrát zatancovat, ale přes množství lidí to bylo spíš o nervy, tak jsme si šli zase hezky sednout. Když jsme šli podruhé z parketu, že už půjdeme domů, potkala jsem další osůbku - aneb Mara. Neskutečná náhoda. Celá noc byla jdna velká náhoda.
Po cestě domů jsme v tramvaji zdlabli gyros talíř a doma společná sprcha a spát asi v 7 ráno.
 


Komentáře

1 Drápek Drápek | Web | 3. ledna 2014 v 14:28 | Reagovat

haha..to vypadá, že si to užila ;-)  :-D

2 Kája Kája | Web | 3. ledna 2014 v 17:17 | Reagovat

Koukám, že sis to zajisté užila! Však tak to má být, užít si to ve velkém! :-)
Také bych jednou chtěla strávit Vánoce s přítelem, takže doufám jednou, že se mi to splní.

3 hogreta hogreta | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 21:34 | Reagovat

Tak já měla poklidnějšího Silvestra. Trávila jsem ho pouze "s tím svým Vietnamcem" (víc jich nepotřebuju:-D) a s rodinou. Původně to vypadalo, že budu rodinu trávit s ním doma a s jeho rodinou, ale nakonec to kvůli nerozhodnosti jeho tatínka padlo - nějak nedokázal ani na poslední chvíli říct, jestli pojede do Prahy nebo zůstane doma. Nakonec odjel. A pak nebyl schopný říct, kdy se vrátí. No nic, to by bylo dlouhé vyprávění.

Tak jsme s přítelem jsme šli na silvestrovský oběd do drahší restaurace, do které chodíme jen asi 4x ročně (narozeniny výročí a tak). A pak jsme až do noci hráli s našima a bráchou na xboxu a pořádali pinpongový turnaj (ten už ne na xboxu, ten v reálu v garáži). A koukali na televizi a tak. Večer jsme se šli s přítelm projít a pak jsme šli spát. Bylo to takové poklidnější, ale i tak to bylo fajn :).

A je fajn, že i tobě se Silvestr podařil a že jste si to užili :).

4 Andy Andy | E-mail | Web | 9. ledna 2014 v 23:42 | Reagovat

[3]: Tak to zní náhodou pěkně! Co z toho, že poklidnější Silvestr, hlavně že bez hádek a nepříjemných situací! :-)
Já jsem byla ráda, že mě konečně vytáhl mezi "ty svý" :-D

5 Elion Elion | Web | 12. ledna 2014 v 18:40 | Reagovat

Tak to jsi měla hodně narvaný Silvestr :D  Já jsem ho trávila u kámošky v Ústí n. L., hezčí ohňostroj jsem snad v životě neviděla.

6 Andy Andy | E-mail | Web | 12. ledna 2014 v 22:11 | Reagovat

[5]: já loňský Silvestr byla i na Václavském náměstí a tam už v životě nepolezu!! Strašnej strach jsem tam měla :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama