Září 2013

Fast Foody aka pochoutka pro naše zdraví?

29. září 2013 v 13:09 | Andy |  Milý deníčku...
Fast Foody
Aneb připlaťme si za zkažené zdraví. Je to skoro rok, co nám profesor ve škole pouštěl dokumet SuperSize Me, který naprosto dokonale a veřejně ukazuje, co tak oblíbený Mekáč dokáže s naším tělem udělat.
Přijde mi smutné, že všichni vědí, že to není zrovna zdravá bomba pro naše organismy, ale dokud se to nezačne projevovat na našem zdraví (mnohdy ani poté ne) nikdo si neláme hlavu s tím, co se děje uvnitř našeho těla. "Hlavně že mi chutná"
Počkejte za pár let..
Já osobně po zhlédnutí dokumentu se McDonaldu vyhýbám obloukem a když vidím nějakou krásnou, mladou a hubenou slečnu, jak si to kráčí dovnitř pro nějakou chuťovku za pár kaček, je mi líto, ale strašně se mi zprotiví, zkrátka to ubírá na kráse. Alespoň v mých očích.

Mekáč se mi znechutil do takové míry, že vážně silně odsuzuju lidi, co to jedí.
"No a co, mám hlad tak si skočim do meka. Je to kousek a netrvá dlouho než dostanu svýho 'číze'."
Proboha, lidi. Je spoustu mnohem lepších míst, než je ten přiblblej mekáč.

A dál? Přiznání McDonaldu? Zvracim.
Ještě celkem nedávno mamka domů přinesla slevový kupóny do McD. Nebudu vám lhát, po roce mi při pohledu na ty obrázky tekly sliny proudem, ale držela jsem se. Do Mekáče maximálně na zmrzlinu, nebo na kafe, k ničemu víc se nesnížim.
Tak nějak moje chuťový buňky řvaly a naříkaly, až jsem narazila na Přiznání McDonald's na facebooku. Nejen, že jídlo z mekáče je nechutný, ale i ty lidi co tam dělaj jsou prasata!

"Plivu do burgerů vždycky, když vidím, že si ho objednal nějaký tlouštík! Jednou mi jeden pochválil dressing."

"Do každého pátého Big Maca kapu gutalax."
(horší už jsem nenašla, ale přísahám, četla jsem tam i mnohem horší přiznání.)

Tak co, pořád máte chuť skočit si na číze? Achjo, ste nepoučitelní.
Když jsem párkrát šla k ránu z nějakýho flámu domů a padala jsem hlady, co jinýho jsem potkala, než nonstop otevřený Mekáč. Štve mě, (strašně moc) že tyhle sajrajty lákaj lidi ze všeho nejvíc.

A co je horší? Happy Mealy! Hračky pro děti! Děti vidí v reklamě hračku od mekáče, a strašně jí musí mít. Dupou, ječí, vztekají se a pláčí, až je rodiče vezmou do Mekáče pro jejich vysněnou hračku.

McDonald si "pěstuje" zákazníky už od raného dětství.

A to je podle mě největší zlo. Nebo rodiče, co svoje malý děti berou do mekáče za odměnu. A nebo prostě jen tak. Za tohle bych rodčům sekala ruce, dětský organismy by se neměly zatěžovat věcmi, co dokážou zkazit zdraví i dospělýmu člověku.
Pak se všichni divte, že novější generace je celá nějaká obtloustlá. (Nemluvě o tlaku a tak dál a tak dál. V tomhle se nevyznám, všechno je popsáno v dokumentu)

Co jsem se dál dozvěděla? Že McDonald přibližně kilogram hranolek kupuje cca za 5 kč.. Kdežto velké balení hranolek (měřené na gramy) se prodává za 40kč. Zisky jako blázen, že.:)
Co si koupit brambory, nakrájet je a šoupnout do trouby, či friťáku? Víte jak jste to udělali, víte, že vám nikdo nenaplival do bůhvíjak dlouho neměněného oleje a navíc vás to vyjde mnohem levněji.

Ano, vím že scéna FastFoodů není jen McDonald's, ale i KFC, Burger King a tak dále.
O KFC a BK nic moc psát nemůžu, protože o tom nic nevím. Upřímně, do KFC si sama občas zajdu a v BK jsem nikdy nic neměla.
Jediné, co vím o KFC je, že "kuřata" dostávají hormony, aby rychle (hodně rychle) vyrostly a mohly jít na talíř. Vlastně už to nejsou ani kuřata, jsou to nějací mutanti a kvůli tomu KFC nesmí mít ve svých názvech "kuře".
Divíte se, jaktože každá nová generace dospívá rychleji? Vzpomeňte si, kdo svoje děti bral do kfc? Ano, přesně tak, hormony dělají divy. (Bohužel na mě ty hormony nijak nepůsobí, stále jsem plochá jako prkno)

Tenhle článek píšu a cítím se trochu jako Cyril a Metoděj. Snažím se šířit víru, haha. Bohužel většina lidí je tak hloupých, že si říct nedají ani po zhlédnutí filmu. Mimochodem, vážně doporučuji.

A jestliže jste vydrželi a dočetli až jsem, chtěla bych vám skutečně poděkovat. :)

Stádo ovcí

25. září 2013 v 22:48 | Andy |  Milý deníčku...
Jsem špatná, protože nejsem ovce a nepříjde mi vtipný chování, co předváděj určitý osoby?
Jsem špatná, protože se nestydim za to, v co věřim a co mám ráda?

Proč bych se měla kvuli lidem jako oni přetvařovat? Usmívat se jako blbeček, smát se všem těm jejich vtipům co jsu na úrovni prvního stupně základní školy? Ne, díky.
Radši budu za suchara, ta nepříjemnou "trapku" co je vysazená na cizí rasy.
Nedaj s tim pokoj... Tak ať.

Víte vy co. Lepší jedna kravička mezi skupinou ovcí, než samý ovce.
Za tim si stojim.

Mě nezajímá, že mě ty lidi pomlouvaj.
Protože mám ráda asiaty. A ti podělaní běloši neustále předváděj chování, za který se stydim. Mám se snad stydit i za to, že jsem jiná? Vždycky jsem byla.

Sorry, nemám SWAG, nejsem IN, nemám ajfoun a nemrzí mě že nezapadám mezi lidi jako jsou oni.
Zastala jsem se Vietnamců. A Vietnamka, která neumí nic jinho, než lézt do zadku všem okolo, aby jí všichni měli rádi se postavila proti mě. V podstatě. Proti svojí vlatsní národnosti.:) Banánové dítě?

Už ve mě neni vztek. Utopila jsem ho v horký vaně. Je mi fajn. Tudíž nemám o čem psát.

Jo, um. Možná budu stěhovat blog.
ALE se všim všudy. Už stěhuju starý články, dávám to trošku dohromady.
Možná k tomu ani nedojde, ale tady jsem byla kdysi dost otevřená a moc upřímá (11-13 let) a ani mě nenapadlo, že by se moji známí mohli přes google dostat na můj blog.
Jak? Vygooglili svoje jméno a kam je to odkázalo? Na nejtrapnější článek u mě na blogu.
Co k tomu říct. Potřebuju větší anonymitu a chtěla bych udělat blog trošku přehlednější, tady je to mará práce už..-.- uvidíme!

Neštvi uklízečku, uvědom si, že po tobě uklízí svinčík.

18. září 2013 v 20:52 | Andy |  Milý deníčku...
Milá paní ***.
Chápu, že celý den sedíte na prdeli v kanceláři na pokladně, jistě je to velice, převelice vyčerpávající činnost, vybírání drobáků. Chápu, že vlastní hnusná kancelář zvedne ego.
Ale začínám vás mít plný zuby.
Je mi u prdele, že ste alergická na prach. (Já taky a mimo to dělám uklízečku. A ještě jsem neumřela. Taky jsem alergická na jablka a miluju štrůdl, i jablka. Jsem alergická na mrkve a jim salát. Jsem alergická na psy a miluju mazlení s nima.)
Jsem uklízečka, ne služka, nemám čas na to, abych utírala každej podělanej ždibec celýho posranýho baráku, protože víte co? Nejsem za to ani placená. (Připlať si a možná budeš mít větší komfort.)
A víte co ještě? Uklízim celej barák, ne jen vaší kacelář. A ještě něco, nejen to podělaný přízemí, ale i to obrovský občerstvení. (Dobře, přehánim, dělám to s mámou, beru to za nás obě.)
Chápu, že blondýna na vysokejch podpatcích to nemůže pochopit, ale mě to nezajímá.
A ano, skutečně jako ukolízečka mám spoustu hadrů, takže po Vaší žádosti o utření poprskanejch skel (což jsem prosím pěkně udělala jakž takž bez keců) jsem doopravdy vaší žínku nepoužila. Celej váš tým mě začíná pěkně jebat. Fakt. Máte tam asi ducha, protože úplně nová žíňka a najednou je zničená? Co lepšího než hodit to na uklízečku.
Pipino.
To by mě zajímalo, jaká žíňka, prosím pěkně?

Nechala bych to ty krávy, aby si to zkusily. Pak by přestaly buzerovat, pindy. Ještě za ty prachy. Zhyňte.
Ps, uvědomte si, co všechno uklizečka může provést. Nevíte kolikrát jsem přemýšlela nad napliváním do mýdla, nebo přidánim nějaký žíraviny. Naštěstí jsem slušná, dělám pečlivě, svědomí mám jakž takž čistý a v kanclech jsou i milý ženský.

Nic jinýho se neděje. Řekla bych.
Ve škole mi to zatim jde, snažim se. Vánoce se blížej a nemam ani nápady, ani peníze.

Neustále potkávám Soula. Aneb jeden z úplně prvních černochů se kterým jsem pojídala sušenky. Mamrd.
A z busu jsem viděla Mogiho. Aneb první černoch se kterym jsem zůstala. Seklo mu to.
Tommík už ve škole zdraví. A usmívá se. Aneb první Vietnamec do kterýho jsem byla blázen.
Olli prej pojede do Prahy. Ještě tenhle rok. Aneb první Vietnamec, kterej se do mě zamiloval a řekl mi to.. A já do něj taky, mimochodem.
Jeho kámoš něco naznačil. Neměl nic říkat, ničí mě to. "Tak třea příští léto něco bude, coo?" Naznačil něco, což poukazovalo na krátkou trvanlivost mýho vztahu. Nenapadlo tě, třeba že budu zadaná i příští léto?
Mít vztah je fajn. Jen co jsem zadaná mě ničí tolik věcí, až často uvažuju stylem "až budu volná, tak..."
Je to zlý. Ikdyž jsem šťastná.

Máslové opojení

1. září 2013 v 13:59 | An(N)dy |  Milý deníčku...
Miluju máslo. Strčte si všechny ty náhražky, viz rama a jiný snadno mazatelný sračky do zadnice, je to hnus, ať žije máslo! Můžu mít centimetrovou vrstvu másla a nevadí mi to, miluju tu jemnou něžnou chuť, co se rozplývá na jazyku, oh. Chtěla bych bejt chleba.. Aby na mě někdo namazal máslo, bože to by byly orgie..

Ne, nechci psát o másle, jen jsem nevěděla jak začít. Tak. Chci psát o jinym silnym citu, bohužel už ne k máslu (promiň máslo), ale k mýmu přítelovi. A právě jsem si uvědomila, že místo okurky můžu začít používat oslovení máslo.. Něco jako "Miláčku", protože máslo je super. "Ano ty moje máslíčko".. Je to úchylný.. Ale lepší než okurka..

Já nevim, poslední dobou si uvědomuju, že nic lepšího mě v podstatě nemohlo potkat. Že je dobře, že jsem to blbnutí s Tommíkem ukončila, protože to bylo pro dobrou věc, i když mi jako kamarád zase chybí.
Čím dýl jsme spolu, tim víc ho mám ráda, je to neskutečný, ale jsem šťastná, že ho mám.

Z pátka na sobotu (oh bože, místo pátka jsem napsala ptáka.) Jsem jela jako klasicky k němu, hm co sme to jen dělali.? Joo, koukali na Sex ve městě.. Hm. Usli jme kolem jedný. Jenže ups. Běžně chodim od něj domů kolem druhý, třetí, občas řeknu mámě že sem byla kalit, ikdyž sem nekalila tak dlouho až to neni hezký, ale prostě tak, jen aby se neřeklo. No. Ale usli sme. Pak jsem se vzbudila ale rozhodně jsem se necítila na 40ti minutovou cestu domů, Prahou plnou úchyláků a feťáků no a tak. SMSka mámě, že usínáme a že příjdu druhej den. Vzhledem k tomu, že je to moje máma, co posledně byla na prášky, když jsem u něj měla přespat mě překvapilo že mi nevolala.. Ani ráno..Ani neodepsala. "Kurva, přečetla si vůbec tu blblou smsku? Co když už volá na cajty že se jí ztratila dcera?" Kašlala jsem na to, zkrátka sem prostě spala.

Neni nic úžasnějšího, než spát v jeho náručí, ikdyž se probudíš kdykoliv se chceš otočit, protože ste zamotaný jak klubko nití.. Ale pak tě obejme a zase usneš. Zkrátka neni nic hezčího..
Když jsem se v noci probudila v jeho objetí, chvíli jsem mu zírala na krk, bradu, rty, výš jsem nedokoukla, ležela sem v blbym úhlu.. A uvědomila jsem si, že jsem šťastná..
Skvělej pocit.

Řekněte mi, kolik je takovejch kluků, nebo mužů, co nejsou tak strašně zahledění do sebe a do toho co sami chtěj? Včera jsem tam byla zase.. Nějak jsem neměla chuť k "sušenkám" (bože je tu ještě někdo kdo chápe význam tohoto slova? kruci!! domyslete si to!) "zlato, copak je?" "nic, já nevim, nic" "seš unavená?" "jo.." "mám přestat?"
Kterej kluk se zřekne SUŠENEK jen proto, že je holka unavená? Dělaj to všichni? Nebo jsem jen měla štěstí na kretény a teď si připadam jak v nebi? Nejspíš jo.
Nebo, bože, kterej kluk s váma jde až DOMŮ, ve 3 hodiny ráno, po tom, co ste se vzbudili, když leje jak z konve, JEN PROTO, že ste koukali na The Walking Dead a bojíte se zombíků? Já nevim, mě to příjde jako rarita, docela. Ne?
Říkala jsem si "Bože ten mě musí nesnášet", ale nedal nic najevo. Pořád stejnej slaďouš jako vždycky.

Seru na to, že si schoval na facebooku, že je zadanej. Seru na to, že ani kámošům neříká, že někoho má, seru na všechno do tý doby, dokud jsem šťastná.
Navíc mám pocit, že když o vztahu nikdo neví, klape to líp. Nebo si to namluvám. Ale kašlu na to.

Čau, vaše Máslo.