Červenec 2013

Jsme sladcí no

22. července 2013 v 19:07 | An(N)dy |  Milý deníčku...
Ahoj ludia. Přišla jsem asi tak o 96% trvalých návštěvníků, takže to budou asi tak max výkřiky do tmy.
Můj přítel.. je neskutečnej miláček..
ups, zapomněla jsem tu smazat nahoře kámošku, prommiň Naty!:D
Nemám v podstatě o čem psát. S Tommíkem ze školy už to není tak fajn.. Co ho jeho přítelkyně nechala (bitch), tak už si tolik nepíšem, příjde mi, jakoby z toho byl tak špatný, že přestal mít zájem i o to, bavit se semnou. Doufám, že ho to přejde ))

Taky se začínám zlepšovat ve vietnamských frázích, ikdyž zatim furt bída.
No, vypadá to fakt debilně, whatever

Im sorry guys, prostě
prostě nemám o čem psát
asi
až se zas stane něco, co už pro mě není na denním pořádku, ráda se ozvu :3

Fading away

1. července 2013 v 12:07 | An(N)dy |  Milý deníčku...
Další trable na světě! A je jich strašně moc.. -.-
Přidal si mě jeden vnmec, Olli, ale už je to dýl.. Psali jsme si, pořád, byl strašně milej, ale ne z Prahy..
Na zdravotňáku jsme si i volali, a v pátek přijel. Psali jsme si fakt fakt hodně, tak jsem na něj šla čekat na autobosový nádraží.. Šli jsme do čajky, pak na jídlo (já nejedla, prostě nemůžu před klukem) a pak procházka po Praze, potože neni Pražák. Pak jsme šli za jeho kámošem u měl přenocovat.. Taky vn - David.. Šlo se k němu do krámu, já čekala, Olli si tam hodil věci a pak se šlo do krámu za dalším kámošem (omg), ani nevim jak se jmenoval. Byli jsme tam, kecali a pak jsem prostě nějak zjistila, že David je bratr jednoho frajera, o kterým mi Laura vyprávěla prostě furt ňáký story a že v jednom příběhu byl i ten David.. No, ve skutečnosti to byl menší hajzl než ve vyprávění, ale asi taky záleželo na tom, že jsem přišla s jeho kámošem z dětství..
Když jsem byla s nima, zavolal mi další kluk - David (omg už druhej v tomhle článku, takže řekněme Toan) Neviděli jsme se snad víc než půl roku, a když jsme se poznali, vážně jsem z něj byla hotová, tak jsem se s klukma rozloučila a jel jsem za Toanem, protože sme se neviděli věčnost.
Nejvíc sme si rozuměli, až mi z toho ylo smutno, že s přítelem to až takhle neni. Byli jsme v jejih starym bytě, ze kterýho se nedávno odstěhovali. Dali jsme si čaj z jednoho hrníčku, protože jich tam víc už nebylo a všechno bylo v pohodě.
Pak ale.. bože proč.. Pak mě začal líbat.. Naprostej dream killer!!!
To byla hrůza.. začal se chovat jako blbeček, asi si myslel že se s nim vyspim nebo co. No way.. A pak se choval uplně jinak, než ho znám.
Uplně zmizel ten neskutečně hodnej kluk, co to byl vždycky a najednou omg před očima jsem měla největšího šmejda.. Jak se to jen stalo, bože... Řekl mi, že ke mě něco cítí a že jsem udělala dobře že jsem se s nim nevyspala.. You dont say. Bohužel tu první část mu nevěřim, protože se choval zkrátka jako debiiillll. Nonic, alespoň je někdo ze hry, ikdyž tam původně vůbec nebyl. Konec dne, pátku a šla jsem domů s depresí spát.

Pátek se mi ozval Toanův spolubydlící, Tony. Šli jsme na arkády, chtěl si nakoupit, pak na kafe, poznala jsem jeho kámoše, nejvíc v pohodě, večer jsme měli jít s Tonym do stejnýho klubu, do M1. Pak jsem rychle letěla domů, osprchovala se, převlíkla a zase honem honem k Tommíkovi, mýmu spolužákovi a pak do M1..
U Tommíka byl Peťan a ještě další dvě vnmky, Lena a Martina. Hráli jsme tleskanou a pili jsme, málem jsem tam umřela smíchy. Pak jsme šli do toho M1, po cestě potkali Tonyho a dalšího spolubydlícího - Milana (všichni vn, já jediná češka). Tak šli s náma.
M1 jsem měla trošku nervíčky, naštěstí vyhazovači kluky znali.. Jeden vyhazovač prej na toho druhýho "Tak co, je jim 18?" "Těm klukům jo, holkám nevim" "takže slečny občanky" Naštěstí kontroloval jen vnmky a mě ignor hahah. Takže sme šli dovnitř, měl tam být i Olli. Pohoda, tančilo se, Olli zamnou přišel blablablablablablablabla. A najednou zamnou přiběhl Tommík, že přišel můj přítel.....
Olli radši šel za svojí skupinou a já jen čekala na popravu. Pak se rozhodlo (Tommík rozhodl) že půjdem do Duplexu, tak sme vzali věci ze šatny a šlo se k východu, po cestě jsem potkala přítele, dali sme si jen obyčejnou pusu (omg?) a víc nic. U východu dovnitř vešla další skupina vnmců, takže jsme zas zůstali, takže znovu platit šatnu a zpátky na naše místa.
Tony s Milanem dávno odešli a s přítelem jsem dál dělali že se neznáme, jen jsme se na sebe usmívali. Tommík to vůbec nechápal, byla jsem naštvaná, ale předstírala jsem že se bavim, ať si žárlí. T
ančilo se v kroužku a vždycky když někdo dovnitř vytáhl mě, všichni začli pískat, hučet a tleskat, hahah, achjo. Bylo to fajn. Přítel bezeslova odešel a Olli pak šel k nám do kroužku. Odcházeli jsme asi tak v 6:30 ráno, venku už světlo tři a šlo se na metro. Sedli jsme si na eskalátory, Tommík za mě. Objal mě a dával mi pusy do vlasů, viděl jak jsem byla smutná z přítele, je to ňuňa. Mám ho ráda.
Domů jsem z I.P.Pavlova šla pěšky, ještě jsem si koupila předraženou vodu v KFC a domů jsem došla naprosto zmrzlá.

Sobota? Šla jsem zas ven s Tommíkem, procházeli jsme se, oh bože, ruku v ruce, jak největší pár, omg, ale postě jsme jen kámoši, fakt.
Do toho mi Olli začal psát, uplně nepochopitelně hnusně, ať už nepíšu a ať se mam hezky a tak dál.
Dneska mi napsal, že se mu líbim až moc a že asi neni dobrej nápad aby sme si psali. Aha, takže celej včerejšek kvuli tomu depka jak debil a do toho jsem se pohádala s přítelem. Trojitá depka, to chceš.

Dneska je mi fajn, mám v plánu strávit celej den doma a vyřešit si všechny záležitosti...