Duben 2013

Time for happines!

25. dubna 2013 v 16:45 | An(N)dy |  Milý deníčku...
tuhle jedu furt :3

29.3.2012

Obožé! Takže, za tu dobu, co jsem nepsala se zase stalo pár věcí.

Dobře.. "soused".. Už ste četli, že jsme byli na kafíčku. Uhu. Ano.. Byli. Poprvý jsme šli na kafe do starbucksu.. Žádný objetí, nic podobnýho. Pak jsme si psali asi tak denně, byla jsem z něj v celku hm.. nadšená... Po druhý? Šli jsme do restaurace... Ne, nejedla jsem, jak už je známo, já prostě nedokážu s klukem jíst hahah. Doprovodil mě až před barák.. Tam jsme se objali.. Nic víc, nic míň.. Ale tíhlenctím, jak to šlo sladce pomalu mi to přišlo tak šíleně hezký, lákavý.. Pár dní na to? Zase kafe! A na rozloučenou mi dal obyčejnou pusu..V tramvaji to semnou pak málem švihlo. Den na to mě měl doučovat matiku, protože v pondělí jsem měla psát čtvrtletku a propadala jsem, tak jsem potřebovala nějak pomoct. Šli jsme k němu domů.. ,,Chovej se jako doma" ..
Jo, to určitě. Vrhli jsme se na matiku. Všechno mi trpělivě vysvětloval, ukazoval a byl fakt super cute. Trochu rušivý element.. Ale snaha byla. Řekněme, že mi to vysvětlil, pak jse zkoušela pár příkladů sama s tím, že mi kdyžtak poradil, nebo znovu něco vysvětlil, když jsem seděla u stolu, stál nademnou a zamnou, opřená hlava o moje rameno, koukal do papírů.. Jo, na tohle bych si dokázala zvyknout.. Bylo mi strašně fajn, šíleně hezky, ikdyž to trochu kazila ta matika. Když jsem měla počítat další příklad, začali dávat hokej. Slavia x Plzeň.. Díkybohu, já, jakožto slávistka se slávistou v rodině jsem měla výmluvu že se prostě musím dívat a že mě to děsně zajímá.. No, to sice ne, ale záchrana od matiky to byla každopádně..
Leželi jsme vedle sebe na posteli, na notebooku koukali na hokej, žádný tuli tuli, jen ruce opřený o sebe, jak jsme sedělo-leželi.. Pak jsme hokej vypli a dívali se na Upíří deníky!! Jeezus, jakej kluk se s váma bude koukat na upíří deníky s tím, že to taky sleduje?! Dream boy! Byla jsem šíleně unavená, objímala jsem polštář a když to skončilo, vyčerpaně jsem práskla obličejem do polštáře, který jsem objímala. ,,Seš unavená?" Kývla jsem hlavou.. ,,Tak si poď lehnout sem.. Objal mě a najednou jsem mu ležela na hrudníku.. Mmmm. Když mi tohle udělal Toníček (ježišmankote, jsem se ani nezmínila), rozhodně jsem nebyla spokojená, ale když to udělal "soused" aka Dream boy.. Bylo mi skvěle. Zase jsme koukali na hokej. Slavia vyhrála, hell yee. Pak mi volala mamka. ,,No kde seš, ty mě snad chceš nechat chcípnout žízní" začala jsem se smát ,,promiň mami, za chvíli budu vyrážet".. Dream boy se na mě zděšeně podíval, zakroutil hlavou a chtěl mě políbit.. Ufff chtěla jsem, jenže máma je jak Sherlock Holmes a zrovna jsem jí měla u ucha... Uhla jsem hlavou.. Tommy (ano, další vietnamec jménem Tommy) si lehnul na postel. Když jsem dotelefonovala, začali jsme se líbat.
Furt mi z něj bylo na omdlení. Po chvíli jsem prohlásila, že budu muset jít, sbalila jsem si věci (matiku) a šla jsem se oblíknout (do bundy, vy perverzáci).. Když jsem byla v předsíni, přišel ke mně, dal mi do pusy kus Milky s příchutí Orea a šel pak zas na vteřinku do kuchyně.. Když šel do předsíně míjel mě, sladce se podíval.. ,,Dobrá viď?" a dal mi pusu.. Hmm... dobrá.. jojojo. Šel semnou, v metru jsem myslela, že pojede zpátky domů, tak jsem mu dala větší pusu na rozloučenou, ale on nastoupil semnou, hahah, byla jsem.. zmatená... Šel semnou i do potravin, kde jsem měla koupit mámě cigára, cukr a ňákou limonádu... Cukr i cigarety jsem si hodila do kabelky a kolu jsem chtěla vzít, ale můj gentleman, který mě od něj doprovázel až ke mně před barák (jakoby to bylo málo) mi odmítal flašku vrátit a nesl jí sám.. Ňuňu. Před barákem Colu položil na zem, objal mě a začl mě líbat... Joo, na tohle bych si vážně dokázala zvyknout. Šla jsem domů.. No.. A včera jsme spolu byli zase.. Sraz na Flóře, přišel o 26 minut později.. (ach ti vietnamci..)
Během čekání jsem pozorovala lidi v obchodním centru, po chvíli jsem šla čekat ven. Když Tommy milostivě dorazil (celou dobu mě informoval na Viberu že nestíhá hehe), dal mi sladkou pusu na omluvu a šli jsme dovnitř, za chvíli Tommymu zase někdo začal volat pracovně.. To je vždycky tak na čtvrt hodinky, tak jsem si stoupla k zábradlí a pozorovala lidi, příležitostně jeho. Omluvně se na mě podíval, chytil mě za ruku a dal mi další pusu. Hmmm. V ten moment mě zašimralo v břiše..
Když dotelefonoval, šli jsme se podívat co dávaj v kině.. Jop, a šli jsme do kina. Jeníček a Mařenka - lovci čarodějnic.. Začínalo to.. no, dost hororově, tak jsem si říkala, jak to tam, doháje, přežiju, protože já a horory to vlastně vůbec nejde k sobě. Chytnul mě za ruku.. Hm, ale jo, možná to přežiju. Po filmu jsme se šli najíst.. Teda.. On, já zase zůstala u koly hehe a pak na procházku.. Další pracovní hovor... Chytnul mě kolem psau, já jeho taky a šli jsme, směr centrum, směr metro. Jeli jsme na václavák, ruku v ruce jsme se prošli, směrem dolů, pak směr Národní třída, změnili jsme směr kurz Karlovky, pak Karlův most, kde jsme jak cizinci asi půl hodiny stáli v objetí, příležitostně se líbali a bylo to šíleně pěkný. Pak ruku v ruce zase zpátky a už jsem šla raději domů, protože bylo už deset a mamka říkala, abych nechodila nijak pozdě.. Dojeli jsme na mírák, kde jsem navrhla, že pojedeme 10tkou, že semnou nemusí až před barák, ale pojede rovnou domů a já ten kousek dojdu.. Kompromis, i gentlemani potřebují oddych.:)
V tramvaji zkolaboval nějaký klučina, ale už se o něj staral nějaký jiný pán.. ,,Fakt, hele sedni si.. Nechceš třeba trochu vzduch, nemám otevřít okno?" Je fajn vidět, že i češi dokžáou být jiní, než nezaujatí burani.. Škoda jen, že pro to musí být takováhle situace..

No v každym případě.. Prostě jsem asi zadanááá. Je mi s ním strašlivě hezky, vlastě s ním ani nemyslim na to, kolik mu je.. Ale jakmile vždycky příjdu domů, v mozku se odtemní a začne tam hučet.. ,,proboha, ten věk, ten věk, ten věk...." Jo, ježiš, já vim.. ten věk... Ten věk.. Je to trošku.. hmm. Rozdíl? Jo, myslím, že kdybych to řekla mámě, asi by omdlela a už by se nikdy nechtěla probudit.. Vietnamec a ještě k tomu starší.. O dost..
No, už to asi vyklopím.. Jen prostě.. Je o 11 let starší.. Ale nevypadá na to, za boha ne a nechová se tak.. teď si asi říkate.. prokrista, ta holka je tak hloupá.. Jenže mě to nepříjde falešný, nebo že by byl úchylák nebo tak něco. Jo, když slyšim svůj věk a vedle toho jeho věk, samotný je mi z toho na omdlení, jenže já prostě vim, jak je to s nim hezký..

25.4.2013
stále spolu, stále mi píše každé ráno, stále je to děsně fajn.
jop, a učím se trošku vietnamsky. :3

Jejich všudypřítomná společnost.

22. dubna 2013 v 16:11 | An(N)dy |  Milý deníčku...
Další článek, co jsem psala opožděně do noťasu, tenhle článek tu asi nechám dýl, protože je to výběr z několika dní, co pro mě něco znamenalo.

13.3.2012
Všichni mi odpusťte. Řekněme, že jsem přišla o všechny čtenáře a návštěvníky. Proč? Stěhovali jsme se.. Ne, ještě negratulujte, ani netleskejte. Ano, jsem stále s mámou a sestrou., V menším bytě a už asi dva měsíce a půl jsem bez netu. Bezva. Vemte závislákovi jeho srandu. Umírám, absťák jak blázen, avšak vzhledem k tomu, že nemám jak používat net na kompu, pár závislostí jsem se bohužel (nebo bohudík) zbavila,... (ne, facebook mezi ně nepatří, díkybohu net v mobilu tohle jistí, ale blog atp? ne..) Teď sedim u noťasu bez netu a protože jsem si po cestě domů vzpomněla, že ještě když jsem měla net, tak jsem také měla ve zvyku všechny svoje zážitky sdílet na blog. Yop. A že těch zážitků bylo odporně moc, je mi až do breku, že jsem to nezapisovala postupně, plná dojmů. Tak se alespoň teď pokusím všechno shrnout.

New Lunar Year party in M1: Ano, mí drazí asijští kolegové slavili nový rok. Už je rok hada. Šla jsem s Blondie do klubu M1, kde se konala asijská párty, oslava nového lunárního roku. Byla jsem tam prvně a upřímně, nebyla to zas až taková bomba, ale na zabití pátku, proč ne. Nebylo to špatný. Přišly jsme tam, daly jsme si vínko a čekaly, než přišel její vn kamarád J. A na překvapení s J. Přišel i můj kamarád, o kterým jsem neměla ani tušení, že se s nim zná a už vůbec že by se objevil na vnmský party. No, zázraky se dějí. Pak jsme šly tancovat a seznámila jsem se s jedínm Číňanem, Patosem. Vypadá to, že jsem ho omylem zaujala možná víc, než bylo v plánu, vlastně jsme spolu jen tancovali... Pak se mě pokusil políbit, ale uhla jsem, a tančila jsem dál. Začal se smát. Roztomile se směje, ale jinak se mi vzhlědově moc nelíbí.. No nevadí, ale je fajn, milej. Pak jsem spala u Blondie, šly jsme spát asi v 8 ráno haha.. Mám jí ráda.

Valentine party 15.2..: Ano, moje další vietnamská akce. Šla jsem s mojí vietnamskou kamarádkou ze školy, co vzala jednoho asiata, dvě češky a ještě jsem vzala jednu Češku já. Bylo to na Občanské plovárně.
Postupovali jsme občanskou plovárnou, cítila jsem se hrozně. Jen jsem viděla, jak vietnamky házely vražedný pohledy.. Ale co. Čekali jsme všichni u jednoho stolečku, až příjde moje záchrana, moje vnsmká 'parta'. (Gekon a jeho kamarádi, pár jsem jich poznala už na Korejském koncertě)

Viděla jsem, že přišel Lim se spousty vnmci. Lim je jeden z těch, který byl na tom korejským koncertě... Když si mě všimnnul, k mému údivu se začal usmívat a mávat.. Tak jsem šla za ním, aby ty závistivý vietnamský potvůrky viděly, že nejsem jen tak ledajaká bílá oběť, co šla naslepo mezi vietnamce. Ne, ladies, naslepo nejdu nikam.
Objal mě a začali jsme si povídat. Což mě překvapilo, ale udělalo mi to vážně radost. Ale Gekon furt nepřicházel. Šla jsem se podívat ke vchodu, jestli už nejde a on tam byl.. Nejvíc nadšená jsem byla, když jsem ho viděla, objali jsme se, přidala jsem mu ňáký drobný na šatnu a on mě pak pozval na pití... A seznámil mě s ostatníma vnmcema od něj. Což se pak hodilo, měla jsem se s kým bavit celou noc.
Říkala jsem mu, kdo se mi tam líbí, a když jsme spolu tančili, vedle nás tančil vysokáánský vnmec, co jsem říkala že se mi líbil... Gekon mě představil a odešel. Byla jsem v šoku, jakoby mě hodil do vody a řekl plav.. Tak jsem plavala... A po chvíli jsem zjistila, že je to super úchylák, protože ani ne po minutě se mi začal lepit na zadek a já na to byla bohužel málo opilá (vlastně vůbec), takže jsem se omluvila a prostě jsem se sebrala a dál slintala nad jeho mnohem víc hot kamarádem, jehož pohyby mě uváděly do bezvědomí. Uhhhhhh.
Pak jsem se bavila s vnmcem od nás, s Toníčkem a přidal se k nám nějakej další vnmec, ňákej Kravaťák. Byl v pohodě, tak jsme si povídali, nebráním se novým známostem. (Naopak, že.)
Vytáhnul mě tancovat, ale i to jsem po chvíli vzdala..

Když už jsme se s holkama domlouvaly, že půjdem, byla jsem unavená a už jsem prostě chtěla vypadnout, šla jsem do šatny. Vzala jsem si věci a Kačka a ostatní nikde.. Čekala jsem snad věčnost a nic. Šla jsem za nima. ,,jojo už jdeme".. fajn, šla jsem zpátky. Zas jsem čekala jak idiot a nic.
A pak na mě začal mluvit super roztomilej vnmec. Byl neuvěřitelně milej jakože uff. A super super roztomilej. Zjistili jsme, že jsme vlastně "sousedi" (HAHAHA. Vinohrady x Žižkov.. prostě sousedi ve velkých uvozovkách.) a jestli prý nechci hodit domů autem. Vzal si na mě facebook a můj večer byl hnedka míň zkažený.
Jenže jeho žádost mi nepřišla (zase, stejný problém jako s mladíkem z Paříže), takže jsem tři dny jak kretén na mobilu projížděla snad všechny profily přátel drahého Patose, protože to byl náš společný přítel.. Nakonec jsem ho našla na jedný fotce, tak jsem jeho fotku poslala Patosovi, který mi následovně trochu trucujíce poslal jeho profil. DÍKYYY.

Jeden menší bodík. Šla jsem k Toníčkovi aspol. Jednou na sishu a Úhoř byl v tílku. Od tý doby ho nemůžu za boha vymlátit z hlavy. Má dokonalý ruceee.

Bodík číslo dvě. Se "sousedem" jsme šli na kafe. :33333333

A moje poslední vietnamská párty s vietnamským zpěvákem a Djem!!

8.3.2013 Cao Thái Sơn, Mish Mash
To byla asi nejlepší párty, na kteý jsem kdy byla... Asi. Já nevim, rozhodně to bylo úžasný. Šla jsem tam s vnmcema, který jsem poznala přes Gekona z předešlé zmíněné Valentine party.. Hodně jsem se s nima bavila, mezitíím, mám je šíleně ráda! No. S Toníčkem jsem měla sraz v půl devátý. Šel z tréninku street dancu. Přišla jsem zas trochu pozdějc na sraz, čekal s dalšíma dvěma vnmcema, co jsem ještě neznala. Šli jsme do vnmský restaurace. Ne, nehodlala jsem jíst. Ne mezi třema klukama a ne, když jsem nic vietnamskýho pořádně ještě nejedla.. Nechtěla jsem riskovat že se mi udělá špatně, protože to nevoní zrovna nejlíp, ale co jsem zatím jedla a smrdělo to, tak to chutnalo dobře, haha.
Když se kluci najedli, šlo se k Toníčkovi domů.. Je to byt, kde bydlí spoustu vietnamců a jeden čech. Bydlí tam Lim, jeho holka, Toníček, Úhoř (ano, toho mám poslední dobou až moc v oblibě), P. a běloch V... Tam jsme šli, byl tam i Gekon :3
Pobyli jsme tam asi hodinu a pak jsme měli vyrazit do klubu Mish Mash, kde se ta akcička konala.
Do super mrňavýho auta se nás narvalo 7. Já seděla vzadu na klíně Tonymu, P. seděl vzadu na klíně tomu druhýmu a mezi náma byl ještě jeden kluk. Vepředu řidič a vnmka, kterou jsme házeli domů. Když jsme jí hodili domů, vystoupila a v mini autě nás bylo rázem už "jen" 6.. P. přelezl dopředu a já stále zůstávala na klíně Tonymu.. Chudinka, on takovej drobínek váží jak já a hodinu můj velkej zadek musel mít na nohou hahah.

Už jsme se blížili ke klubu, když kolem v protismětu jeli policajti. Sledovala jsem, jak čuměli. ,,Kluci, jedem, sakra." Začala jsem panikařit. Otočila jsem se dozadu, abych se podívala. Jeli za náma.. ,,Sakra jedem!!" Bylo mi špatně, uplně vyšoklá. Proč? Pořád jsem seděla Tonymu na klíně, haha. Otočím se znova a jen vidím, jak blikaj. ,,Kluci? Máme problém." Zastavili jsme. Chtěli doklady. ,,Tak kolik vás tam vzadu je?" ,,čtyři" ,,mmhm, to není zrovna málo." Vystoupili jsme si. Kontrolovali řidiče. Naštěstí nepil a doklady měl. Dííííkybohu. Stáli jsme u auta, samí vietnamci, a já, jediná češka. Přišel nabroušenej policajt, díval se na Tonyho. ,,Mluvíte tady někdo česky?!" Já jsem jako vzduch? Všichni se ozvali. ,,Tak odkud jedete?" Pasovala jsem se oficiálním mluvčím, protože na mě neházeli vražedný pohledy, haha. ,,Z Flóry" ,,Odkaď tam?" řekla jsem ulici.. ,,Nemyslel jsem ulici! Dům, byt, párty, ňákej klub???" ,,Z bytu" ozval se Tony mile. ,,Z bytu, jo.. Hm... A co ste si tam dali?" ,,Nic" Začínala jsem bejt super nasraná, co z nás dělá. ,,Žádnej alkohol jo?" ,,Ne, žádný alkohol.." ,,A co drogy?"" Podívala jsem se na něj stylem - to snad nemyslíte vážně, ,,ne, žádný drogy.." Prohlídli auto, jestli něco nenajdou a když zjistili, že jsme (bohužel, že) naprosto v pořádku, nechali nás jet. Dostali jsme se do klubu, zpěvák už zpíval, bylo to úžasný, ta atmosféra. Jak v nějakym klubu ve Vietnamu prostěěě. Krom toho, že to tam bylo super, všude byli vietnamci. Ať už krásní nebo ne Ať už styloví nebo ne. Prostě mňaaaaam!!! Nebudu to popisovat do detailu, porostě to bylo úžasný, byl tam i Patos a můj "soused".. Pak tam zamnou přišel nějakej vnmec, že prej se už známe... Ale, um, ne, já ho neznala, ale nevadí. Mě už si pár vnmců pamatuje, jak jsem již zjistila. Blondienin bývalý šéf, vnmec se jí ptal s kým tam půjde a když řekla, že semnou a že mě asi nezná, tak řekl, že prej zná... Takže.. Jsem trochu zmatená, ale.. nevadí. Seznámila jsem se tam s pěkným vietnamcem z Brna.
A spala jsem zase v tom jejich bytu (Tony aspol.)

A 12.3. jsem měla sraz s Úhořem a šli jsme na VŠE, na jeho školu. Na kafe na oběd a na přednášky. Moc ráda jsem s ním strávila pár chvilek, je mi s ním hrozně dobře, moc ráda bych ho poznala líp.

A krom toho všeho se chci začít učit vietnamsky. Už něco málo umím (fakt málo), ale někde se začít musí!! Takže jdu spát, dobrouuu

Korejský koncert.

16. dubna 2013 v 20:47 | An(N)dy |  Milý deníčku...
O můj bože, můžete mi někdo říct, proč mě nenapadlo přemýšlet nahlas už dřív? Já si pořád říkala ,,Jó, kéž by šel net z mobilu hodit do kompu... A po 4 měsísích co jsem bez netu jsem zjistila, že vono to jde? Zabijte mě dopričc!!!
No nevadí, jde se na věc.. I když si to po sobě čtu zpátečně..
nu, berte to všechno s rezervou, ale jsou tu přesně popsaný pocity, co jsem měla a o to šlo.

26.1.2013

Dneska si mě Gekon, kterýho jsem poznala včera v gaybaru, přidal na facebooku. Napsal mi.


Jela jsem na místo srazu, Gekon mi psal, že se opozdí, psal mi to předem. Pak mi poslal číslo na jeho kámoše, ať mu prej zavolám, a že tam dojdu s ním, protože on se opozdí hodně. Cukala jsem se, ale napsala jsem tomu klučinovi. Ten trapný moment, že. Šla jsem za nim do metra, čekala jsem nahoře, seznámili jsme se... Třeba Úhoř, byl to roztomilý vietnamec. (nemám vůbec hlavu na normální přezdvky, pardon)