Prosinec 2012

Koizora, Sky of love.

26. prosince 2012 v 22:42 | An(N)dy |  ,,Filmový deník'' ©

Božebožebože. Jsem neuvěřitelně nepopsatelně uchvácena tímto filmem.

Je to dlouhý jako tejden, z uloz.to jsem to stáhla jako 6 částí po cca 45ti minutách, tudíž má film dohromady asi 4 a půl hodiny, ale sakra věřte mi, že to stojí za to.

Když jsem to pustila, řekla jsem si. ,,proboha co to je. Amatérskej film? Bože, co to dělá, jak se to chová'' Ale. Doporučila mi to kamarádka, tak jsem si řekla, že se tím prolouskám.
Řekněme.. V prvních 4ech minutách filmu hehe.. mi ukápla první slza. Ale moje chyba, jsem jen moc přecitlivělá.
Občas chování těch japonců absolutně můj mozek nepobírá, slečny by údajně měly být na střední škole, ale občas se chovaly jako děti v mateřský školce. Ale i přes tyhle hrůzy, co o tom filmu píšu, nebojte se toho, jen do toho skočte po hlavě, protože jsem si skoro téměř jistá, pokud jste fanouškem japonska a všeho okolo, určitě budete spokojení. Doufám. Já teda byla. Ikdyž záleží na tom v jakém slova smyslu.

Téma filmu? Perfektní, perfektní, perfektní!!
Zpracování? To už je horší stránka, ale po pár hodinách si zvyknete a budete naprosto vtažení do děje!

V každém případě, pokud jsem vás neodradila, rozhodně si to stáhněte a připravte si spoooustu kapesníčků. Spooustu.
Po filmu jsem dostala hysterický záchvat, protože ten film ve mě akorát oživil nedávno způsobenou jizvu, co se týče tatínka, naprosto jsem věděla, jak se Mika ve filmu cítí, v jednu chvíli jsem si říkala ,,tak už se zabij!'' a řekněme, byla jsem trochu zklamaná. Hehe. Jsem tak zlomyslná. Ale myslela jsem to dobře.

Nechci tu psát, o čem film je, protože jak se znám, prozradila bych všechno, co prozrazeno nemá být, tak se do toho prostě jen vrhněte. A mimochodem, budu ráda za komentáře co se týče tohoto filmu, ale i naopak přijímám tipy na další zajímavý filmy.

Um, možná jsem se zapomněla zmínit, že na ulož.to je to ke stáhnutí pouze japonsky s českými titulkami. Ale nenechte se odradit, po chvíli si na to zvyknete. Ani nevíte, jak jsem byla nadšená, když jsem ve filmu narazila na jediné slůvko, který znám a okamžitě jsem ho rozeznala: kawai. Muhaha. Už jsem skoro japonka, hahaha. Ale stop řečím, honem běžte koukat!

Trochu po vietnamsku

22. prosince 2012 v 21:49 | An(N)dy |  Milý deníčku...
Poslední party v roce 2012, řekla bych. Zase si dám asi na chvíli pohov.


Ve 4 sem měla sraz s pár lidma ze základy. V 7 sraz na Václaváku seSteff a Tommíkem, a pak se šlo na byt.
Přišli sme na ten byt a byly jsme tam jediný dvě Češky. Všichni tam na sebe pořvávali vietnamsko-česky, na zemi byla připravená hora asijskýho jídla, včetně sushi. Opodál postávalo pár flašek alkoholu.
Buu. Nedokážu skoro ani mluvit. Všichni sme jedli, dávali panáky, bavili se. Jo. Bylo to zvláštní, bejt v menšině, haha. Volal mi Tommíkův spolužák. Utekla jsem do předsíně, abych ho slyšela. Byl tam Honza. Jeden pěknej vietnamec. (Bývalej Blondie) Začal mi sahat na zadek, bylo mu uplně jedno že telefonuju. Haha. Zajímavý. Pak sme hráli aktivity a pak, kolem 11tý sme šli do karlovek. Mezi Vietnamcema se mi líbilo pár jedinců, mňam.
Pili jsme, pili, pili, tancovali, bavili se, pili, pili. Damnit!
Opila jsem se jako čuně, se Steff jsme tancovaly na stole, obě v minišortkách, všichni (VŠICHNI) nás plácali po zadcích. Neuvěřitelný. Pak jsem se nějakym způsobem ocitla obročmo sedíce na Vikovi. ,,můžu tě políbit?'' Oh fuck, vždycky si pamatuju jen úryvky, ale ty mi pak v hlavě zněj furt a furt.. a furt. No, jasně že můžeš. Nevidíš, že sem pod obraz?
Co se dělo dál? Tommíkův spolužák mě od něj silou odvedl, odtáhnul mě kousek dál, pak se opřel o zeď, přitáhnul si mě: ,,buď tady dneska semnou'' ,,cože?' ne, to nejde.'' ,,proč ne?'' prostě to nejde. Zkusil mě políbit. Otočila sem hlavu do pryč. Chtěla jsem se odtáhnout, ale držel mě silou. Furt jsem to dál zkoušela. Bolelo to. Až mě pustil.

Co si pamatuju dál? Stojim u zábradlí, koukám dolů na parket, tancuju. Příjde ke mě někdo ze zadu. Zase ňákej vietnamec. Tancujem, začne mě osahávat. Sem opilá, je mi to jedno. Hm, ani nevim pořádně kdo to byl. M.? Asi. Těžko říct. Bylo mi to uplně jedno. Bože. I hate you, vodka.

Hm. Tommík pak chtěl půjčit kartičku vstupu zadarmo do Karlovek pro ňákou jeho kámošku. Dala sem mu jí. Asi po hodině jsem šla za nim, jak to vypadá. ,,Ona ještě nepřišla, asi ani nepříjde, tak na'' Vrátil mi jí.
V ten moment do mě někdo drcnul. Ňákej černoch. Mogi... ,,You?!! what the hell are you doing here!'' Polilo mě horko. Do očí se mi nalily slzy. Začala jsem šílet. (*články s ním z minulosti jsou smazány - něco jako bývalý přítel - jen jsme se nějak nedostali k části rozchodu, aby bylo jasno*)
Tenhle frajer, co tady do mě teďka drcnul mě tři měsíce ignoroval. Tři měsíce. Tři měsíce...... ,,You were ignoring me for three months!!'' ,,I know. Im sorry. I can .. i can explain'' ,,Oh really? Go ahead.'' ,,Not here, its loud in here'' ,, i don't give a shit.'' Šli jsme stranou. Začali sme na sebe řvát. Já začala řvát na něj. On překřikoval mě. Pak sme se uklidnili. Objal mě. Když sem šla pak za Štěpánkou, okamžitě se mi z očí začaly řinout slzy. Začala jsem brečet na parketě v přeplněnejch Karlovkách. To chceš. Šly jsme na záchod, odmazala jsem si rozmazaný, uklidnila jsem se. A jely jsme dál. S Mogim sme to nějak vyřešili, řekla bych. Ikdyž nevim no. Spíš sme se jen nehádali a tvářili se, jakoby se nic nestalo.
Nakonec jsem šla spát k Tonymu, vnmci, u kterýho se bylo než jsme šli Karlovky. Šel ještě druhej Tony, M. a Michal, ten se mi líbil od začátku.

Narozeninová oslava

9. prosince 2012 v 15:03 | An(N)dy |  Milý deníčku...
Přeci jen. Už je to zamnou. V pátek jsem měla oslavu narozenin, ikdyž je mám až v úterý.
Sraz byl v 9 na národní třídě. S Lu (která slavila společně semnou) jsme daly srazy na náměstí a jely jsme tam spolu. Když jsme všichni čekali na ostatní opozdilce a mysleli jsme už, že nám odpadnou prsty na nohou, na rukou, nosy i uši, byli jsme všichni a šli jsme koupit flašky. (oh my god) - to znamenalo další chvíle venku. (aby bylo jasno, nepila jsem)
Stáli jsme před klubem, kam jsme měli jít - Starsky and Hutch.
Přišel Camo s jeho ségrou.

První společná páteční akce

2. prosince 2012 v 22:08 | An(N)dy |  Milý deníčku...
fuckfuckfuckfuck

V pátek jsem šla s Tommíkem na oslavu jeho kámoše. Přijela jsem na místo srazu OMYLEM o půl hodiny dřív (takový to, když ste MOC excited) Jakmile jsem zjistila, že jedu dřív o tolik, okamžitě jsem psala Josephovi jestli je v práci. (Joseph - černoch, znám ho už asi 2 roky, pracuje že postává před Cassínem poblíž místa srazu)
Půl hodiny jsme si povídali a pak už mi Tommík psal, že tam jsou. Přišla jsem a hned jsem viděla, že to jsou oni. Krom toho, že Tommík, špuntík mi šel asi 10 kroků naproti, tak za ním stálo asi čtyři další asiati. Och.
Pak jsme čekali ještě na jednu holku, co jsem neznala. V podstatě jsem tam znala jen Tommíka, to mě trochu znervózňovalo, ale jak se ukázalo, ta holka - Blondie, byla víc, než v pohodě a kluci si o nás za půl hodiny mysleli, že se známe dlouho.
Došli jsme před Palanca club, ano takový byl plán - Palanca. 4 kluci jeli nahoru očíhnout situaci a já, Tommík a Blondie jsme zůstali dole. (To jsme si s Blondie ještě moc nepovídaly) Kluci se vrátili.
Společně jsme došli do K.U. baru v Rytířský ulici. Tam jsme si s Blondie daly martini a nějak sme si tam povídaly už o dost víc.

Z KU sme šli do Karlovek. Já nevěděla vůbec jestli mě tam pustěj , ale měla jsem (díkybohu) volnej vstup. (Platit 2 kila jen za vstup by se mi vážně nechtělo).
Ochranka v pohodě, jakmile se mě frajer zeptal, jestli nejsem ozbrojená, nebo jestli nemám pepřák, strašně jsem se tam rozesmála, ten sekuriťák se rozesmál semnou a ostatní jen blbě čuměli a vůbec nás nechápali.
Pustil mě dovnitř, stáli jsme v neuvěřitelný mačkanici, aby jsme se vůbec dostali k místu, kde se platí vstup. Podala jsem pánovi kartičku s volnym vstupem a když jsem prcházela, nenápadně jsem ho za zády podala Blondie. Tak jsme se dostaly dovnitř obě zadarmo, muhaha. Šli jsme do šaten, úplně nahorů, hodili si tam věci, Tommík si ke mě do kabelky dal světřík a šli jsme do R'n'B + Hip Hop patra.
Uklovli jsme stůl, Vik (oslavenec) objednal flašku a pili jsme.
Jeden panáček, druhej panáček, třetí panáček a najednou u našeho stolu stáli policajti. Vykulila jsem na Blondie oči, ona mi naznačila že mám utéct (otvírala pusu, ale nemluvila), stejnym způsobem sem se zeptala jak. Ukázala na místo za sedačkou na který seděla. Já seděla naproti a mezi tim byl ještě stůl. Jakmile se zvedla, aby jim dala občanku a zakryla výhled na mě, věděla jsem, že buď to risknu a nebo mě okamžitě zkontrolujou a odvezou. Přelezla jsem rychle stůl a přeskočila sedačku jako ve filmu, když jsem byla ZA a policajti si ničeho nevšimli (nechápu jak to sakra mohlo projít!!!!), přitáhla jsem k sobě kluka, co stál nejblíž. Mm. Vysokej, bílý tričko, moc pěknej. Celkem štěstí.
,,Ahoj, já se u tebe schovám, jo?'' ,,What? English please?'' Vysvětlila jsem mu dopodrobna svojí situaci. Dál jsme si povídali, vymysleli jsme si plán že když nás budou kontrolovat, budu jeho přítelkyně, co si ID kartu zapomněla na hotelu. "Odkud seš?" "Ze Švédska." "Hmm.. Kolik ti je," ptám se dál. "22," odpovídá, pak jsme si domluvili náš plán a ptá se mě "Kolik ti je?" Odpovídám, že jsem mladá. "Beep, špatná odpověď, je ti dvacet!" Oba se smějeme. Moc milej kluk.
Policajti si nás ani nevšimli, poděkovala jsem mu a šla jsem zase za svejma lidma.

Další panáčci.
Najednou tancuju s Tommíkem. Já jedna ruka kolem jeho krku, v druhý ruce kabelka. On ruce na mejch bocích, čela opřený o sebe. Uff. Pak jsme se začali líbat.
Dál už jen v bodech, protože vodka, martini a 4 ibalgíny udělaly svý.
Tancuju s nějakým Vietnamcem od nás a najednou příjde Blondie bejvalej, taky Vietnamec a ptá se toho Vietnamce se kterým jsem tančila, jestli se dělí. Přestala jsem tančit, udělala jsem pohled jako ,,whatdafuk'' a dál to neřešila.

Pak jsem tančila s jednim od nás na stole. Haha. Miluju ty kluky! Jsou skvělí.

A pak, oslavenec zamnou přišel, na něco se zeptal. (už nevim na co). A chtěl za to pusu. Na pusu. Dala jsem mu jí. Pak chtěl další. Zdráhala jsem se, protože poblíž někde byl Tommík. Fajn. Dala jsem mu další obyčejnou pusu.
,,Ale tak - do třetice všeho dobrýho, ne?'' ,,Tyvole, ty mě zničíš.'' Dal mi další pusu. Ne, to už nebyla obyčejná pusa, ona mě prostě políbil. A ikdyž se mi líbil, od začátku, mňam, tak jsem nemohla.

A dneska, jsme s Tommíkem řešili, jak jsme to brali. On začal, mimochodem.
No, nic z toho nebude, protože sme ''kamarádi'' a nechce to zkazit.
To je tak dementní výmluva.
Ale chápu, že po čerstvym rozchodu holttt prostě.
Já si počkám.. a snad se dočkám.