Ať žije adapťák!

8. září 2012 v 22:17 | An(N)dy |  Milý deníčku...
Chuchuchůů. Já jsem tam tak šíleně nechtěla. Tak šííleně.

V buse sme si sedly se Steff, před nás V. a Z.. Absolutně celej autobus byl zticha, jenom my se Steff jsme si tam hlasitě zpívaly a chytaly záchvaty smíchu.
Přijely jsme, chatky po pěti. Přidaly se k nám Tři další holčiny. (T., P., D.) Upřímně, jejich jména jsem komolila skoro i předposlední den. Cha,cha. Ať žije dobrá paměť!

Upřímně, lituju, že u sebe nenosim sešítek, kam bych zapisovala svoje momentální pocity, byl by to malej deníček, podle kterýho by tu pak mohly bejt články, úryvky, ... Však víte.




První den jsem se na oběd vykašlala. Vážně jsem neměla hlad, přecpala jsem se brambůrkama. Pak jsme šly naše třída - 1.C s našim třídnim profesorem a dalšími dvoumi profesory na louku. Dřepkins na louku a seznamte se.
,,Jméno, na co slyšíte, vaše přezdívka a proč se tak jmenujete'' Přišla řada na mě. ,,Já jsem A., slyšim na A., to je i moje přezdívka. A.. em. No. A jmenuju se tak, protože se to mamce líbilo..?'' Ten trapnej moment, kdy všichni říkaj to samý. Každej si připadá trapně, ale vzhledem k tomu, že tomu tak je, nikdo trapně nevypadá, protože se tak cítěj všichni. VŠICHNI.
Bla, bla, bla. Společenský hry na zapamatování jmen. Kluky jsem si pamatovala snad všechny. V holkách tápu ještě teď.
Před večeří jsme šly se Steff za V., měl chatku vedle nás, ale před jeho chatkou byly holky z déčka. Proplesknout je všechny do jedný. Jdeme a najednou jejich ''včelí královna'' něco špitá jedný z nich.. Zaslechla jsem svoje příjmení. Ta, který to špitala začala skákat, čuměla na mě a řvala ,,já jí vidim, já jí vidim!!'' Přeběhla k ostatním holkám, začaly si něco šeptat. Začala jsem na ně čumět stylem - no vy ste děti a ál jsem na ně hodila ignor.
Šly jsme pryč.
Už si nepamatuju jak to bylo přesně podle dnů, tak jen budu vypisovat jednotlivý části a tak dál.

Šly jsme do jídelny hrát zase hry, u kterejch se trochu vyřádíme. Připadala jsem si spíš jak na táboře, než na seznamováku. ,,Vytvořte dvojici. Výměna znamená, že si měníte role, Člověk znamená, že měníte partnery.''

Šli jsme na vycházku do lesa. Potkali jsme mawiiiinkatou žabičičičičku, musela jsm si jí prostě vzít na ruku, ňuňu. Pak ode mě ani nechtěla. Rozšišlala jsem se. Když jsme šli zpátky, nějak jsem si všimla Dana. Bavili jsme se.. o Žabičce.. Nejen. Vlastně jsme se celkem nasmáli. Zbožňuju jeho smích. ťuťu.

Další, co si pamatuju? Síť v lese. Profesoři mezi dva stromy udělali ''síť'' s několika oky. Měli jsme nejdřív celá naše skupinka (rozdělený céčko na dvě půlky, byla jsem s Petym) prolézt jakymkoliv okem, aniž by jsme se nějak moc dotkli provazů Pety přelezl jako první, jakožto basketbalista má dlouhý nohy, tak to nějak zvládnul (škrtnul mezinožím, pokaždý, chichi) a potom kluci co ještě nepřelezli pokaždý zvedli holku, nohama jí strčili do oka, kde na druhý straně už byl Pety a každou holku postupně přebíral a bezpečně pokládal na zem. Bože, tak se mi strašně zalíbil, hrozně na mě zapůsobil. Kluci přendavali mě. Dan mě vzal do náručí a já jen zírala na ty jeho krásný svalíčky. Mňám.
Po cestě z lesa (jistě, zase) jsme se zase bavili. Ten smích mě zabíjí. Nyny. Strašně v pohodě kluk.

No, pak jsme hráli softball. Zezačátku jsem to absolutně vůbec nepobírala, ale když jsem šla na pálku, odpálila jsem vždycky na první pokus. Alespoň, že jsem se trefila. Uff.

Po softu jsem potkala tělocvikáře, mladej, děsně v pohodě. ,,Hele?'' uvědomila jsem si co mi to omylem vypadlo z pusy. Chytla jsem se přes pusu, vykulila oči a začala se omlouvat dřív, než by mě stihl zavalit nadávkami a tresty. ,,Omlouvám se, vylítlo mi to, strašně omylem'' Podíval se na mě se zvednutym obočím. ,,Chceš mi něco říct?'' ,,No.. Mě hrozně píchá...'' ,,kdo tě píchá???'' Začala jsem se smát. ,,Žebro mě píchá, nemůžu dejchat'' ,,Žebro? To je jako ňáká přezdívka pro někoho? Já znal jednoho Žebra, ale tomu je teď kolem třiceti.''
Což mi připomíná, že na softu, kus od hřiště chlap sekal trávu. Tenhle profesor vysvětloval pravidla, ale sekačka ho rušila. Na půl minuty zmlknul, vražedně koukal na chlapa, co sekal trávu a pak prohlásil: ,,Kdo ho trefí, dostane se až k maturitě''

Házely jsme si se Steff s těma hroznejma rukavicema a za ní stál tělocvikář a náš třídní.. Křičela jsem na tělocvikáře ,,pane profesore, nerada bych někoho zranila, až budu házet!'' ,,neboj se, nikoho nezraníš'' Odešel a za Steff zůstal stát jen náš třídní. Hodila jsem míčkem. Jak jinak, omylem jsem Steff přehodila a míček se rychlostí řítil přímo na hlavu našemu profesorovi. Chytla jsem se za pusu a valila oči. Přiběhla jsem tam a začala se omlouvat. Přišel tělocvikář. ,,Takže pokus o atentát?'' Přidal se třídní (který míčku mimochodem utekl) ,,to si teda zapamatuju''.. Hlavně že jsem je varovala!

V pátek už jsem pravidla chápala, šla jsem si zahrát dobrovolně. Chytla jsem v poli krásnej odpal, byla jsem na sebe pyšná. Děsně. Pak se konal dobrovolnej běh na kilometr na čas. Já kretén, do všeho se hrnu, hlavně že nemůžu pořádně dejchat. První kolo jsem byla nejrychlejší ze všech holek, ale moc rychle jsem se unavila, takže mě pak snadno dohnaly a já jen odpočítávala vteřiny a modlila se ať je třetí kolo za mnou. Když jsem polomrtvá byla v půlce druhýho kola, u cesty se objevil můj oblíbenej, děsně sladej vietnamec a řval ,,notak, ukaž jim, do toho!'' ŇUŇU!!
Řekněme.. nebyla jsem nejrychlejší, ale podstatná věc, nebyla jsem poslední! Když to náš třídní vyhlašoval, radostně jsem si šla nechat potřást rukou, přitom jsem vesele skákala, smála se a tleskala sama sobě. CHÁ.

Poslední večer všem hráblo. Začali běhat po všech chatkách, řvali ,,DO KARIBIKU'' a skákali. Nepřipojila jsem se. Po tmě jsem sama ležela na chatce. Předtím jsem byla na hřišti, povídala si s Petym, aby šel na chatku k nám. ,,A kdo tam je?'' Vyjmenovala jsem všechny ,,tak to musí bejt nuda'' ,,no, proto tam jdeš ty,'' bylo to myšlený jako kompliment, jakože to oživí. Nepochopil. Otočil se, beze slova a odešel. Stála jsem tam, čuměla a nechápala ,,FAJN!'' zařvala jsem a šla jsem na chatku. Nuda.
Když všichni běhali jak idioti, větrala jsem a ležela na posteli. Když doběhali, přestalo mě to bavit. V pokoji začala bejt zima, venku už hrála hudba na bedny a lidi tancovali. How sweet. Šla jsem tam. Přišel za mnou Pety.
,,Nejsi na mě náhodou uraženej?'' ,,Ajo'' ,,Jo? Tak teď jsem uražená já'' ,,Jo? Tak já už jsem odraženej, co ty?'' ,,Nejsem.'' Usmála jsem se na něj, on na mě. ,,Ale no tak jo.''
Vysvětlila jsem, jak to bylo myšleno a zase se ke mě přisral Tomáš. (chudák, já na něj byla hodná akorát teď se ho za boha nezbavim. Pořád se vedle mě ''náhodou'' objevuje, když sme se měli se zavřenejma očima chytat za ruce, POKAŽDÝ ''hrozlivou náhodou'' chytnul on mě.. Somebody help me.)
Na tričku měl koláž z různejch fotek. Na jedný byl zadek v tangách. Hezkej zadek. Pety předtim zkoumal můj zadek (přes džíny, jistěže). ,,Takhle určitě vypadá tvůj zadek'' ,,No to mi teda hodně fandíš'' ,,Jen nedělej, přesně takovej bude'' ,,No neni'' ,,Ale.. Nech toho, určitě je'' ,,Neni'' Podíval se mi na zadek. Potočila jsem se k němu víc čelem ,,No ale ty to nezjistíš'' ZASE se urazil a už už se otáčel. Chytla jsem ho za tílko. ,,Opovaž se ještě jednou urazit a odejít''

Přišla k němu jedna z déčka, začala mu ze srandy boxovat do břicha. Nehodlala jsem odejít a ukázat, že z ''ní mám strach'' - protože nemám. Stála jsem tam a čuměla, že se chová jak totální píča. On jí taky ze srandy začal boxovat.. Lehce, samozřejmě. Koukala jsem na něj se zvedlym obočím a přivřenýma očima.. Ona odešla. Podívala jsem se na něj, zvedla jsem obočí ještě víc. ,,Prosim?'' ,,To jsem udělal aby rychle odešla'' Začal se zase smát. Ježiši. Ňu.

Přišel k nám další kluk, myslim, že Z. ,,Co děláte?'' Pety odpověděl. ,,Povídáme si. Ale ne s tebou,'' ukázal na Z., ,,ne s tebou,'' ukázal na Tomáše, zasekl se. ,,a ne s tebou'' A ukázal na mě. Otočil se do prázdna (kde nikdo nestál) ,,jak je?'' Achjo, v ten moment to bylo tak hrozně vtipný, prosím představte si to někdo tak úžasně a vtipně, prosím! :D

POTOM se venku udělal obrovskej kruh, a uvnitř, ten krásnej vietnamec a naproti ňáká frnda s tlustejma nohama. BATTLE! Vietnamčík (Tommík) si to dával libově. Buřtice si na pomoc přizvala další dvě holky. Začaly s baletem a gymnastikou. Všichni se rozdělili na dva tábory, podle toho, kdo komu fandil. Já zůstala s menšinou, fandila jsem tomu, kdo CHÁPAL, co je battle. - s Vietnamčíkem. ,,ježišmarja, tohle je battle, ne balet, vy dyliny!''

Tu noc se mi o Patym zdálo, usínala jsem s šíleně divnym pocitem. Druhej den jsem na něj furt tajně zírala. Ouf. Zajímalo by mě, jak se budeme bavit ve škole....
 


Komentáře

1 Liz Dream Liz Dream | E-mail | Web | 9. září 2012 v 20:04 | Reagovat

Tak to vám závidím, i když už to zítra začne. A neboj, snad to dobře dopadne, co ty víš. :) Říká se, že máš očekávat to nejhorší a budeš jen mile překvapena a to je pravda!:) Takže ti držím palce. :)

2 Bečinka Bečinka | E-mail | Web | 10. září 2012 v 7:41 | Reagovat

teď mě trochu mrzí, že mi na žádný adapťák nejeli... :-) ale alespoń sis to tam užila ;-)

3 Smoke Princess* Smoke Princess* | Web | 11. září 2012 v 17:02 | Reagovat

Koukám, že jste taky měli zajímavej adapťák.. to my taky ;D

4 Cement Cement | Web | 11. září 2012 v 20:13 | Reagovat

Po těch historkách o adapťácích mě začíná srát, že jsem na osmiletym gymplu. Jako jo, máme tam ve třídě 20 kluků, je to tam fajn... ale stejně. Zoufale potřebuju poznat nový lidi a stejně to vypadá, že pudu na novou školu :-D Kurňa, proč sem nikam neposlala přihlášku?! Takhle přijdu o adapťák, když pudu rovnou do druháku! :-?

Sem ráda, že si byla spokojená. A že pořád seš. A jen tak mimochodem... co Mogi? :-O

5 Cement Cement | Web | 11. září 2012 v 22:23 | Reagovat

Pan Milan bydlí 120 kiláků vode mě, co můžu chtít, že jo ^^

... ať dou kluci k čertu! Správně :-D

6 Cement Cement | Web | 12. září 2012 v 15:04 | Reagovat

Ne, ne. Letní zájezd.
... ale jinak nejsem vůbec naivní, že jo -.-'

7 znavená. znavená. | Web | 12. září 2012 v 21:44 | Reagovat

" Začal se zase smát. Ježiši. Ňu. "
Nádherný :-D  :-D Jinak, jak dlouho jsi psala tenhle článek? Já bych u něj asi vypustila duši :-D Muselo to tam být skvělý :) Na jakou školu vlastně chodíš? :-)

8 znavená. znavená. | Web | 12. září 2012 v 22:33 | Reagovat

nápodobně s čuměním na kebab a hladem :33 jinak tohle: http://a6.sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash4/394508_334412863316116_558841431_n.jpg a na zápestí .. ale ještě to nějak vytuním :D popřemýšlím jak :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama