Sedíš v místnosti vedle, a já ti píšu..

21. prosince 2011 v 0:00 | An(N)dy |  Chtěla bych ti říct...
Tatínku. Chtěla jsem Ti jen říct, že ať se stalo, nebo děje cokoliv, strašně si tě vážim. Nevíš, jak moc hysterickej záchvat teď mám. Seš vedle v pokoji, já se snažim pláčem nepozvracet a brečet co nejpotišeji. Na stole se mi hromadí hromádka černejch a mokrejch kapesníčků od slz a řasenky, mám uplně mokrý brejle a pálí mě oko.

Předtím jsem furt tu naději měla. Fakt jo. Měla jsem jí strašně moc. A prostě jsem byla přesvědčená, že tě ňáká podělaná rakovina nemůže dostat. Co když jsem se ale mýlila? Ne, nedělám ukvapený závěry.

Víš. Strašně moc ráda vzpomínám na to, když jsem byla malá a chodívali sme spolu na kolo. A nebo na pouť v Domažlicích. Nebo jak sme spolu zpívali s kytarou.. A jak jsi mě učil na kytaru. Jak jsem se vzteky rozbrečela nad matikou, když jsem to od tebe prostě nechápala. Teď mi to příjde tak strašně směšný... Tak strašně.. Proč se nedokážu usmát?
Jak jsi byl ještě chvílí před tím, než se to všechno zjistilo koncertovat se skupinou ve Švédsku. S jakou nepopsatelnou radostí si mi to všechno popisoval... Tvoje kudrantý vlasy až na ramena, cos nosíval v culíku když jsem byla malá a pak ses nechal ostříhat kvuli nový práci na krátko.

Potom, jak ti bylo strašně blbě a nikdo sme nevěřili, že by to mohlo bejt.. vážný. Potom... jak když jsi přišel z nemocnice ses tak strašně zvláštně usmál a já viděla, že máš v očích strach. ''Je to nějakej nádor.'' Prohlásil jsi. Ještě donedávna jsem to prostě nebrala vůbec.. v potaz.
Musí to bejt přece v pořádku, je to můj táta! A nikdo mi ho nemůže vzít.. nikdo.
 


Komentáře

1 znavená. znavená. | Web | 21. prosince 2011 v 8:43 | Reagovat

Je mi to moc líto, zlatíčko. Vždy to u těch nejbližších tak bolí :( .. A když si vzpomeneš na všechno, co jste prožili, je to ještě horší. Přeji Ti hodně sil do budoucna, seš silná <3 .. A s Mogagou taky, ať vám hodně chutnají sušenky :D

2 Natt* Natt* | Web | 21. prosince 2011 v 13:03 | Reagovat

Andy... Už nevím co ti na to říct... Moc mě to mrzí. :( Si silná a věřím, že to zvládneš. Držím palečky. :)
Jinak, ta první fotka v menu je naprosto dokonalá ! ;)

3 Amelie Amelie | Web | 21. prosince 2011 v 13:12 | Reagovat

Moc ti držím palce. Můj otec bojoval s rakovinou, když mi bylo 16 let..po 5 letech svůj velký boj prohrál. Byly to kruté chvíle, ale pro mě velké poučení do budoucna - vážit si každičkého okamžiku, dokud je blízký člověk s námi. Prokazovat mu lásku do posledního okamžiku. Modlit se, aby netrpěl, být mu oporou a útěchou. Moc na tebe myslím, držím palce celé tvé rodině a kdybys si potřebovala popovídat...stačí napsat maila, mám ho pod profilem. Někdy je člověku líp, když si o svých starostech promluví s někým, kdo mu rozumí. Drž se.

4 Lousie Jones Lousie Jones | Web | 21. prosince 2011 v 15:39 | Reagovat

Věřím, že to tvůj táta vyhraje. Věřím, že se to zlepší. Ani nevíš jak mě to rozbrečelo..
Říša je úžasnej :))

Nápodobně :)
Neníí zaco :D

5 pavel pavel | Web | 21. prosince 2011 v 22:30 | Reagovat

Vždy je naděje že se to obrátí k dobru.

6 Modesty Modesty | 21. prosince 2011 v 23:46 | Reagovat

Měla by jsi vyrůst a trávit čas líp než blogováním. ;-)

7 AndyOnbekend (nebo taky An(N)dy) AndyOnbekend (nebo taky An(N)dy) | Web | 22. prosince 2011 v 9:37 | Reagovat

[6]: A proč bych to dělala? Když mě něco baví, budu si dělat co se mi zachce. Měl/a bys vyrůst a nedělat jen to, co se od tebe očekává. Blogují o dospělí lidé.

8 Ginny Weasley~Potter Ginny Weasley~Potter | Web | 22. prosince 2011 v 12:26 | Reagovat

Ahoj, nechceš se přihlásit do soutěže SONB? Byla bych moc ráda :) Pravidla a ceny najdeš na mém blogu. klikni na web

9 AndyOnbekend (nebo taky An(N)dy) AndyOnbekend (nebo taky An(N)dy) | Web | 22. prosince 2011 v 13:37 | Reagovat

[8]: ne.

10 Modesty Modesty | 22. prosince 2011 v 14:57 | Reagovat

Jelikož patříš do dnešní generace teeneagerů, kteří jsou zdeciovaní blogama, facebookem a podobnýma sračkama. Do roka tě blog přestane bavit. Chce to myslet nato, co kdyby. Věz, že blog je jedna věc. Jenomže tu taky můžou být věci, které nikoho nezajímají. Tím se dostaneš k otázce.. Proč co píšeš do "deníčku" na netu ? Proč si to nepíšeš sama doma propiskou do deníčku ? Je to snad z potřeby aby ostatní věděli o tvých problémech nebo jich stebou společně litovali ?

11 Lousie Jones Lousie Jones | Web | 22. prosince 2011 v 16:06 | Reagovat

To vůbec nevadí, že jsi mě rozbrečela, já jsem děsná citlivka. Dokáže mě rozbrečet i Kunk fu Panda :D
Ou, tak to věřím.

12 Ta Obyčejná Ta Obyčejná | Web | 23. prosince 2011 v 12:30 | Reagovat

Drž se. Držím palce.

13 AndyOnbekend AndyOnbekend | 23. prosince 2011 v 14:35 | Reagovat

Modesty, nikdo tě to číst nenutí a svatej papež, aby ses staral o to, čím jsem zdeciovaná a čim ne, taky hádám nejsi. Kdybys o mě vèděl víc,  problémů na blogu mám po málu, píšu to sem, protože jsem extrovert s velkym E a to, že vyleju svoje myšlenky někam, kde mě to baví psát a ať už to smysl má, nebo ne, prostě mi to pomáhá. Nejsem typ, co by chtěl, aby byl litovanej. Nikoho to číst nenutím a blog je to můj, takže připomínám, že psát si sem můžu co chci. Někdo preferuje obsah kopírovaný, někdo chtne můzu a tvoří a někdo si holt vylejvá srdíčko. Nebavěj mě lidi, jako ty a nebavěj mě lidi, co komentujou můj způsob života. Život je to můj, s dovolením si ho budu žít (nebo nežít) po svém. A proč si to nepíšu do deníčku propiskou? Možná proto, že když mě začne bolet ruka, tak už nemám chuť, ani šanci napsat všechno, co mám na srdci, tudíž je mi to uplně k hovnu, kfyž to takhle řeknu. A proč si to neukládám do pc a píšu to na net? Protože můj počítač je stařík a nemůžu si dovolit zatěžovat ho ještě víca blog mi umožňuje mít všechny moje myšlenky na jednom místě. Nikoho sem chodit nenutím a nikoho to číst nenutím, kdyby se někomu něco nelíbilo, může zmáčknout křížek a nikdy víc se sem nevrátit. Proč se sem vracíš ty? Máš chuť si něco dokazovat? Tak to jdi jinam, a tebe bych taky chtěla poprosit o zmáčknutí toho křížku. Končím, všechno píšu na mobilu a pěkně mi to trvá, loučím se s tebou.

14 Modesty Modesty | 23. prosince 2011 v 15:34 | Reagovat

Ano, máš pravdu. Vracím se sem, abych si něco dokázal. Svůj život si žij jak chceš. Je to tvoje věc jestli budeš troska nebo ne. Uvědom si ale, že ty si jak říkáš se svým životem nemůžeš dělat co chceš. Velice rád bych se ti naboural do života a zničil ti ho. Svádět psaní myšlenek na "staříka" je docela dost chabá výmluva. Skoro jako kdyby si napsala, že nechceš aby rodiče viděli co píšeš. Jak vůbec můžeš psát, že tě "nebavěj" lidi jako jsem já ? O mé maličkosti nemáš ani potuchy. Vůbec nevíš kdo jsem. Pěkně se to četlo ale byla to slova do prázdna. Měj se krásně a užij si zítřejší Vánoce.

15 AndyOnbekend (nebo taky An(N)dy) AndyOnbekend (nebo taky An(N)dy) | Web | 23. prosince 2011 v 16:17 | Reagovat

[14]: je mi jedno kdo tam sedí, ať už mě znáš, nebo ne. Zdar.

16 Lousie Jones Lousie Jones | Web | 24. prosince 2011 v 11:00 | Reagovat

Dobrý, nejsem jediná :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama