Seznamte se: tohle je Amerika!

18. listopadu 2010 v 23:57 | An(N)dy |  Jednorázovky
No, tak tohle je nová rubrika, kam budu přispívat svoje dílka. Literární. Někdy to o něčem bude, někdy to bude jen popis děje.. Uvidíme.
Mimochodem. Psala jsem to několik hodin a zároveň to i vymýšlela. Takže to neni dokonalý, a omlouvám se i za dýlku, ale přesto doufám, že si to někdo přečte a zhodnotí, protože je to u mě novinka a nejsem si vůbec jistá tím, na jaký úrovni se to asi tak pohybuje.
Je to dlouhý, hodně věci okecávám, a děj asi taky nic moc, ale to zhodnoťte sami:

***

  Já jsem Nixie. Obyčejná holka z Ameriky, který je čerstvě 21 let a připletla se k pouličnímu gangu. Byla jsem tam jediná holka. Bíla tečka. Jo, přesně tak, byli tam už jen samí kluci - černoši. A takhle jsem se dostala do světa zločinců. Už to nebyly jen filmy a storky z televizních novin. - Byla jsem tam, patřila jsem k nim. A nejsou to špatní lidé, jen jsou trošičku odlišní a ,,normální rodiny'' se od nich drží dál. Vlastně - od nás.
  Pouliční tance, krádeže, drogy, ale i vraždy. Náš gang ,,dvojka'' si říkáme podle naší čtvrti ale drogy nebere, na tohle si dáváme pozor. Maximálně občas něco někomu prodáme, jsou z toho totiž fakt dobrý prachy, ale to je všechno. Máme válku s některýma jinýma čtvrtěma. - A tady se objevil kámen úrazu. Pro mně, jakožto pro nováčka. V gangu se ze mě stala ,,drsná holka''. Občas jsem se i rvala, ale kluci o mě pečovali, takže tohle sme nechávali s rezervou. Mám je fakticky ráda. 
  Byl poklidný večer, šla jsem se svým gangem naší čtvrtí, když v tom přiběhl Nate (čti nejt) z našeho spřáteleného gangu. Sice byla tma, ale bylo poznat, že brečí. ,,Zabili ho!'' ,,Koho?'' zeptala jsem se ho a začala ošetřovat krvácející rameno. ,,Garyho!'' Gary je.. teda vlastně byl kluk z desítky, našeho spřáteleného gangu.  ,,Musíme ho pomstít!'' Přecedil ještě mezi zuby. Nikdo neprotestoval. Atmosféra byla napjatá. Kluci skandovali, byli naštvaní, skoro až nadržení na pomstu! A v tom.. mi Edd podal do ruky zbraň. Znervózněla jsem, ale opadlo to rychle, uklidnila jsem se tím, že Gary se mohl přetrhnout pro nás, my se přetrhnem pro něj. Chtěla jsem ho pomstít. Nate začal vyjmenovávat, kdo v tom ještě  jede. Rozebrali sme si je a řekli, kdo kde je. Mě dali do páru s Grantem, protože jsem nováček a ještě ke všemu holka. S Grantem sme měli vyřídit Cuba, mexikána a Maria, jeho bratra. Dělají v jedný večerce. Ostatní už jsem nijak neposlouchala. 
  Došli sme do večerky. Za pultem stál starší, příjemný pán. ,,Promiňte, je tu někde Cubo a Mario?'' otázala jsem se opatrně. ,,Ano, ano, jsou vzadu'' chraptivým hlasem můž odpověděl. Žaludek se mi sevřel, slyšela jsem, jak mi buší srdce. Adrenalin stoupal. Došli jsme dozadu, do skladu a tam stáli dva mladí kluci (tak 23 let) a hráli karty. Se slzami v očích jsem se podívala na Granta, sáhla po zbrani, co jsem měla zastrčenou v kalhotech. Cubo a Mario o nás ještě nevěděli. Chytla jsem Granta za ruku a.. Zamířili jsme... Slza mi stékala po tvářích, když v tom Grant šeptl ,,zmáčkní spoušť''...Zavřela jsem oči a.. udělala jsem to... Zmačkla jsem spoušť, Grant taky. V tichu se rozlehly výstřely a já už jen viděla dvě zakrvácená těla na podlaze. ,,Utíkej! No tak utíkej!!'' Křičel Grant, když viděl, že se nemůžu hnout. Utekli jsme oknem, ale semnou to po chvíli seklo, když jsem uslyšela sirény. Chápu to, co Grant udělal. Utekl a nechal mě tam, Nemám mu to za zlé, vůbec ne. Kdyby mi pomáhal, chytli by nás oba.
  Probudila jsem se ve tmavé místnosti, na tvrdé posteli, na oknech byly mříže a dokonce i místo dvěří byly mříže. Už se rozednívalo. V tom přišel do pokoje vedoucí věznice. ,,Moc se omlouvám, ale ženské věznice jsou přeplněny, proto jste tady'' ,,Jsem vzhůru sotva minutu, nic nevím, kde jsem?'' ,,V mužské věznici kus od Jacksonvillu'' ,,V mužské věznici? No to je snad špatnej vtip, ne? to ste mě rovnou mohli hodit do klece plné hladových lvů'' ,,Možná byste si to zasloužila, za to, co jste provedla, ale nebojte se, na všechno tu dohlížíme.'' ,,Nevíte vůbec nic o tom, co si zasloužím, nevíte vůbec nic o tom, proč jsem to udělala a nevíéte vůbec nic o mě!'' ,,Ale ano, Nixie. Víme toho dostatek, abychom věděli, že si tady chvilku pobudete.'' Odešel a nechal mi ,,pokoj'' otevřený. Poohlédla jsem se po pokoji. Zrdcadlo tu bylo. Dokonce mi sem hodili i nějaké šminky - to je milý, když už mě strčili do věznice plný chlapů. 
  Vyšla jsem z pokoje a poohlédla jsem se. Nikde nikdo, jen strážník. Poradil mi, kudy se dostanu ven. (Né ven, jakože z basy, ale prostě ,,do výběhu'') Vyšla jsem a svět se zpomalil. Bylo to jako ve zpomaleném záběru a k tomu hrála hip hopová písnička. V jedný části posilovali namakný černoši. V další zas namakaný černoši hráli basket. Prostor to byl veliký. co veliký - obrovský! Tipuju, že ta věznice byla velká několik desítek kilometrů čtverečních. A já neměla kam se zařadit, kam zapadnout. Byla jsem tam jedna z mála bílá a uplně jediná holka. Posadila jsem se na lavici a sledovala jsem okolí, co mě pozorovalo, jako smečka hladových kojotů. V tom si přisednul ňákej týpek. ,,Můžu si přisednout?'' ,,Už snad sedíš, ne?'' procedila jsem skrz zuby, a dál si hrála s párátkem. ,,Seš tady jediná holka. Buď seš prostě jen smolařka a nebo si spáchala něco strašnýho.'' ,,Jenže do toho ti nic neni. Potřebuješ něco?'' ,,Ne, vlastně mi jen přišlo, že tu nemáš  moc velikou šanci zapadnout, obzvlášť, když budeš taková nevrlá.'' ,,Já si nějak poradim. Ale díky za starost. Jak se jmenuješ?'' ,,Říkej mi DJ. A ty si?'' ,,Nevrlá.'' Usmála jsem se. ,,To byl jen vtip. Já jsem Nixie.'' ,,Něžný jméno pro někoho, kdo sedí v lochu, nemyslíš?'' ,,Nojo, holt, jméno si člověknevybírá, ale pokud chceš, můžeš mi říkat třeba.. Krvavá Nix.'' Zasmála jsem se. ,, No, myslím, že nejlepší pro tebe bude Nix, bez tý šílený koncovky -ie'' ,,Tak díky, D.'' Zazvonil gong. ,,Čas na oběd.'' Prohláskl DJ. Chvíli jsem se ještě slunila na lavici, venkovní prostory už byly prázdný. V tom mě někdo zkopnul z lavice a já jsem spadla na zem. Ještě, když jsem neviděla, kdo to byl, zařvala jsem ,,Co to je sakra za způsoby?!'' A v tom jsem dostala facku jako hrom. Vytřela jsem si písek z očí, utřela pusu, ze který mi po pádu a facce tekla krev a zjistila jsem, že to je dozorčí. ,,Kruci.'' ,,Padej na oběd!'' Zařval a kopnul do mě. Měla jsem štěstí, že jsem si nezabodla párátko do krku, asi bych se naštvala a něco mu provedla, protože po ňáký době v gangu už mám taky pár rvaček za sebou.
  Na obědě jsem dostala tác a.. nějakej blaf. Spíš mi to připomínalo jídlo pro psy. ,,Co to..'' ,,Nekecej a di'' protivně řek' kuchař. V hlavě jsem si říkala, že pokud tady jsou všichni takoví, tak mi k jedný vraždě asi přibydou další. ,,Nádech a výdech'' Řekl někdo za mými zády. ,,Chce to klid, za chvíli si zvykneš.'' Otočila jsem se, u stolu seděl DJ a ukazoval, ať si k němu sednu. Sedla jsem si k němu, protože byl zatim jedinej, co mě v duchu neposílal do háje, nezkopával mě z lavičky a ani mě nefackoval. Prozatím. ,,Musím tě s někým seznámit, nebo nedopadneš nejlíp. Potřebuješ alespoň menší partu, nebo si dozorčí budou dovolovat mnohem, mnohem víc.'' ,,Co doporučuješ?'' ,,Budeš všude chodit semnou, znám tu většinu a půjde to samo.''   
  Další den jsem šla s DJem směrem na basketballový hřiště. Měla jsem rozbitý ret, po včerejší ,,neshodě'' s dozorčím. ,,Úúú co nám to vedeš za drsnou kočičku?'' Řvali baskeťáci ze hřiště. Došli sme tam a DJ mě představil. Tvářila jsem se neutrálně, chtěla jsem, aby ze mě měli alespoň menší respekt. Když si všimnul, jak se tvářim, řekl, jakobych tam ani nebyla: ,, No, zřejmě po seznámení nějak extrémně netouží, ale bude to potřebovat, takže nebuďte hned nepříčetní. Holka je to drsná, ale brzy roztaje jako led.''
  Několik dní mě seznamoval s novými a novými lidmi, až sme se dostali k tanečníkům. Tanec miluju, strašně moc, jenže... No, vrátíme se zpátky k mýmu gangu. Každej gang si nechává tetovat logo číslice někam na viditelný místo. Já měla vytetovanou dvojku na předloktí... a teď zase zpět do věznice. Uviděla jsem na zápěstí vytetovaný číslo 3. Trojka je gang, co zabil Garryho. A my zabili několik z nich. Týpek si mýho tetování všimnul, protože jsme oba šli do výstražný pozice. Dostali sme se až k sobě. Byli sme na sobě nalepení obličeji, koukali si do očí. ,,Nebejt tady, seš mrtvej.'' Šeptla jsem do ticha. Danýho týpka jsem rozesmála. ,,Ale, nepovídej, vždyť seš jen bílá holka!'' Nasrala jsem se. Dala jsem mu pěstí. Když v tom mě táhlo několik chlapů dál od něj a toho týpka zase ode mě. Na rvačky si dávaj bacha, protože dozorčí by tomu nasadili teprv korunu. ,,Co to mělo sakra bejt?!'' Řval na mě DJ.'' ,,On je důvod, proč jsem tady! Zabil parťáka ze spřátelenýho gangu. A já se svym gangem sme zabili několik z nich. Chytli mě.'' ,,Hohoo, chceš mi říct, že tys nevykradla obchod se značkovym oblečením, ale někohos zabila?! No, tak to je extrém.''
  Několik dalších dní, týdnů, nebo dokonce měsíců se dny táhly pomalu. Nejsem si vůbec jistá, jak dlouho už jsem ve vězení byla, ale neřešila jsem to. Party tu byly dobrý. Jen mi scházel můj gang. A Gary. Ve městě, když ses podíval na měsíc, byl špinavej, ale tady, kus od Jacksonvilu byl čistej. Měsíc, všech osamocených je přítel. Znělo mi v hlavě pokaždé, když jsem si měsíc se vší zaujatostí prohlížela.
  Jednoho si ěm zavolal ředitel věznice a říkal cosi o tom, že mě viděl tancovat. Že prej mi to jde a že chce udělat soutěž. Vězni verzus dozorčí. Rozesmála jsem se. ,,No, tak tohle beru jako výzvu. A odměna bude čokoláda?'' Vysmívala jsem se mu. Plesk. Dostala jsem další facku. ,,Dobře, dobře, už mlčím. A poslouchám.'' ,,Ty to povedeš. Máš dva měsíce na to, abys sehnala lidi a natrénovali si sestavu. Pokud vyhrajete, pustím tě dřív.'' ,,A co všichni ostatní, co se zapojej? Pochybuju, že všichni budou dřít jen proto, abych se odsud dostala rychlejc. Chci abyste i je pustil dřív.'' ,,No, dobrá, ale máš omezený počet tanečníků.'' ,,Kolik?'' ,,Dvacet. Budeš mít neomezeně času ze dne na tréning plus vám přidělím hřiště.'' ,,Skvěle, dík.'' Opustila jsem ředitelnu. PapaJoe - dozorčí mi ukázal hřiště. Bylo v příšernym stavu, ale lepší něco, než nic. Vytvořila jsem leták.
  Na místo určení dorazili tři tanečníci, co se jim do toho chtělo. Všechny jsem vzala. Pak jsem šla s DJem na místo, kde jsem se málem porvala s trojkou. Byl tam zase. Když mě uviděl, okamžitě rychle vstal z lavice, na který seděl. Přišla jsem. ,,Hele, nedělám to ráda, ale spory můžem hodit za hlavu.'' ,,Jo? Jak si an to přišla?!.. Seš jen naivní bílá čupka.'' ,,Tvůj problém.'' Otočila jsem se k němu zády a mluvila k ostatním tanečníkům. ''Sháním 17 lidí, co by šlo do taneční soutěže, proti dozorcům. Cena je zkrácenej pobyt v lochu. Má někdo zájem?'' Někdo mi poklepal na rameno. ,,Víš ty co. Možná ty spory hodíme za hlavu. Chci z lochu pryč, chápeš, proto možná přetrim i dvojku v mojí blízkosti.'' ,,Skvěle, takže ještě 16.'' Přihlásilo se 11 lidí. Ani nevěříte, jak jsem byla šťastná. Najednou jsem měla motivaci k tomu, co dělám. A všichni ostatní, co se měli zúčastnit taky. Jenže pořád jsem potřebovala 5 lidí. Šla jsem mezi týpky, co usilovně posilovali. Asi z nudy. ,,Co potřebuješ..?'' Prohlásil nepříjemně kápo týhle skupinky. ,,Shánim tanečníky. Do soutěže proti dozorcům.'' ,,A cobysme z toho měli..'' ,,Například... zkrácenej pobyt v lochu.'' Bylo vidět, že se několik lidí rozmýšlí. ,,Potřebuju už ale jen 5 lidí.'' Řekněme, že nábor tanečníků byl poměrně snadný, počet dvacet + DJ jako pomocník sme dosáhli snadno a tak se mohlo začít trénovat a vymýšlet choreografii. Do choreografie jsem samozřejmě zařadila street dance a hip hop dance. 
  Dva měsíce utekly jako voda a soutěž měla být už zítra. Všichni jsme pilně trénovali, potili krev, abysme vyhráli. 
  Je ráno sobota, den, kdy se má konat soutěž. Probudil mě gong. Vstala jsem, učesala jsem se a trošku namalovala. Musím přiznat, za ten půl rok, co jsem zavřená jsem se DJem hodně sblížila. Ale sblížila jsem se hodně i s ,,trojkou''. Dokonce mi řek' i jak se jmenuje - Tyler. Nejsem si vůbec jistá svými city. Šla jsem na snídani a dala jsem si pořádně do nosu, stejně tak jsem pobídla i ostatní tanečníky, aby se pořádně nacpali, máme před sebou totiž velký den. Po snídani sme šli trénovat. Kupodivu se celý dva měsíce obešly bez šmejdů, co by donášeli kroky dozorčím. Po obědě jsme zase trénovali. Vlastně jsme celý den trénovali. Když se setmělo, pořád bylo pár hodin do soutěže. Tanečníci si šli odpočinout. Na hřišti jsem zůstala jen já s DJem. Trénovali sme jen my dva. Street a hip hop dance. Nakonci tance sme se k sobě dostali blízko. Hodně blízko. Sekli sme se a hleděli si hluboko do očí. A v tom mě políbil. 
  Je deset večer. Do soutěže zbývá pár minut. Je to udělaný tak, že nejdřív každý držustvo předvede sestavu a pak to bude freestyle na styl duelů. První sestava: dozorci. Byli fakt dobrý, to se musí uznat. Jenže mysme lepší! Nebo, v tom alespoň doufáme. Nastoupili jsme. Když jsme dotancovali, na publiku bylo taky znát, že se to líbí. Dopadli sme nerozhodně! Proto sme ještě museli podstoupit freestyle duel. Pustili písničku, kterou sme ani neznali, ale nevadí, sme dobrý, a tohle je jen freestyle, takže to zvládnem! Bylo to pořád nějaký nevyrovnaný, takže jsem se rozhodla zakončit to. A vyhrát nám zkrácenej pobyt v lochu. Pokud by se to nepovedlo, celý ty dva měsíce dřiny by byly k ničemu. Ale musela jsem to risknout. Předvedla jsem něco málo z break dance, ale to nebyla novinka večera. Třešnička na dortu byl jinej kousek. Stoupli jsme si do kruhu a jemně skákali. Ostatní mě odstričili ( podle plánu) velikou silou a já se na zádech klouzala po zemi a pak jsem... se nějak postavila na loket. Byl to závěr večera. Postavení na loket nám to vlastně vyhrálo.
  Dva tejdny na to nás všechny účastníky pustili z lochu. Když jsem se ,,mile'' loučila s dozorčíma, dostala jsem na rozloučenou ještě jednu pecku. Prej abych měla vzpomínku. Hah, skvělý, zase roztženej ret. Všechno se vrátilo do starejch kolejí. Teda. Skoro všechno. Vrátila jsem se do našeho gangu, zčehož jsem uzavřela mír s trojkama a tak vzniklo nový spojenectví. A do našeho gangu přibyl nový člen - DJ.
  Všechno má svý happy endy. Teď už záleží jen na nás, jestli to happy endem zůstane i nadále, nebo jestli zase někdo půjde sedět.

*** 

Auva. Už mě fakt všechno bolí. Včetně mozku. Ani nevíte, jak moc jsem přemýšlela nad tím, jak popsat tu soutěž! Stejně se to nepovedlo. Nevěděla jsem, jak popisovat tanec, navíc když nemám ani vymyšlenou sestavu, tak si to jen tak nějak představte a neukamenujte mě za to, prosím.

Je mi víc, než jasný, že k článku tu nebude asi žádnej komentář, už jsem se smířila.
 


Komentáře

1 SiMuShKaaa SiMuShKaaa | Web | 19. listopadu 2010 v 14:27 | Reagovat

Promiň,je to strašně dlouhé a ja na takové čtení nejsem!

Ale udělala jsem výjmku a přečetla jsem to celý,moc mě to zaujalo,ale na konci mě naštvalo,že nebude pokračování...:(
Ta povídka byla fakt moc zábavná,ještě když se tam pak jednalo o street dance a hip-hop,protože do street dancu chodím! :)
Musím to fakt pochválit,protože jsem si to celý,úplně dokonale představila,ty scénky,všechny výrazy těch lidí a prostě naprosto všechno,moc se mi to líbilo,chtěla bych pokračování s tím gangam,moc ráda bych si to určitě přečetla! :) ;)

2 Taychi Taychi | Web | 19. listopadu 2010 v 22:44 | Reagovat

To černoušci v záhlaví jsou fakt ženiální...ách *o*

3 Lada Lada | Web | 19. listopadu 2010 v 22:59 | Reagovat

Super! Chtělo by to pokráčko! Opravdu mě to zaujalo, protože na tohle téma jsem ještě nikdy nic nečetla.

4 SiMuShKaaa SiMuShKaaa | Web | 20. listopadu 2010 v 0:28 | Reagovat

Ano četla jsem to celý a moc mě to bavilo..:)
Tak to se nedivím,tak se pěkně vyspinkej a snad Tě někdy něco zase napadne,tak dobrou noc! :)) Pp..

5 kappa kappa | Web | 20. listopadu 2010 v 14:30 | Reagovat

no, príbeh je fajn, ale neverila som tomu... v amerických gangoch sú zjavne iné hodnoty a iný jazyk, čo mi tu akosi nesedelo... prepáč za kritiku, ja som už raz taká :D

6 Lada Lada | Web | 20. listopadu 2010 v 18:34 | Reagovat

Je to několik laků na nehty ve vodě ;D Snad jsi to pochopila  Prostě jsem měla misku a v ní vodu. Do tý vody jsem kápla kapku jednoho laku, pak druhýho, třetího a tak...

Jinak myslím, že je mnohem lepší aby to bylo dlouhý než krátký ;)

7 Terusskk@ x) your love Affs♥ Terusskk@ x) your love Affs♥ | Web | 21. listopadu 2010 v 16:40 | Reagovat

Noo páni, tady se někdo pořádně rozepsal. Moc pěkné a ten design se ti vážně povedl. Jako vždy.

8 Sinai ^^ Sinai ^^ | Web | 21. listopadu 2010 v 18:44 | Reagovat

Ďakujem :-)

9 Zuzka :) Zuzka :) | Web | 22. listopadu 2010 v 19:21 | Reagovat

Jé, ahój,
Dlouho jsem Tě nenavštívila že? Ani svůj blog;-) Takže promiň;)
Líbí se mi tvůj nový design, je to tam pěkně napsané.
Jé, dílo. Také se nějak poslední dobou pokouším o nějaké, ale kratší, tím naznačuji že si to přečtu později *ach ta lenost* ;-)

10 Tylia Tylia | Web | 24. listopadu 2010 v 12:53 | Reagovat

Krásný =)Jsem si početla, ale chtělo by to pokračování, prosíííííím :D

11 Tylia Tylia | Web | 24. listopadu 2010 v 18:13 | Reagovat

Ale mě to neodradilo =)

12 Tylia Tylia | Web | 24. listopadu 2010 v 18:14 | Reagovat

a díky =)

13 Adushka Adushka | 29. ledna 2011 v 21:33 | Reagovat

moc pěknýý )) povedlo se ti to,ale chtělo by to pokračování nebo úplně jiný příběh ;)

14 S. S. | Web | 19. února 2011 v 22:06 | Reagovat

Náhodou.. je to dobrý. :)
Pěkný, povedlo se. :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama